EU proti dezinformacím. „Mám strach ze seznamů nevhodných názorů,“ říká Zahradil

REAKCE NA RUSKÉ DEZINFORMACE

EU proti dezinformacím. „Mám strach ze seznamů nevhodných názorů,“ říká Zahradil
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Foto: Shutterstock
1
Domov

Jakub Fujáček

Na pozadí války na Ukrajině byla v Evropském parlamentu odhlasována výzva Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. V návrhu, který začal vznikat ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) už dávno před ruskou invazí, jsou ale obsaženy podle některých europoslanců i problematické pasáže, které by mohly zaměřit proti konkrétním názorům a vést k omezení svobody slova na internetu.

Pro přijetí rezoluce hlasovalo ve středu 80 procent europoslanců. Právně nezávaznou výzvu schválilo 552 ze 693 hlasujících. Na základě doporučení by měl v rámci europarlamentu vzniknout také nový orgán, který by se zabýval „sledováním těchto doporučení s cílem systematicky řešit zahraniční vměšování a dezinformace“.

Ačkoli nad jádrem schváleného dokumentu, které spočívá v tom, že je potřeba mít se na pozoru před cílenými dezinformačními kampaněmi, jež jsou součástí novodobých hybridních válek, panuje napříč shoda, část českých europoslanců pro rezoluci nehlasovala. Proti se postavili třeba europoslanci za ODS. Proti dezinformačním kampaním Ruska a dalších zemí se podle nich lze bránit i jinými metodami, které se nedotknou „elementárních svobod, jako je svoboda projevu a vyjadřování, svoboda zastávat politický názor nebo svoboda médií“.

Některé paragrafy útočí na konkrétní názory, říká Zahradil

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) to vysvětluje tím, že rezoluce překročila hranici toho, co lze považovat za legitimní boj proti dezinformacím nebo fake news. „Jsou tam paragrafy, které útočí na konkrétní politické názory. Volá se tam po vzniku nových evropských koordinačních institucí, které to mají monitorovat,“ říká pro deník Echo24 europoslanec Zahradil a dodává, že je potřeba být v tomto ohledu velmi ostražitý.

Zpráva podle něj zároveň identifikuje protizápadní nebo prokremelské narativy, které mají být vytlačovány z veřejné debaty. „Jde samozřejmě o to, kdo bude určovat, co ještě je a není prozápadní narativ. Když budu kritizovat Green Deal (soubor zelených opatření, které mají vést k uhlíkové neutralitě – pozn. red.) s tím, že je to nesmysl a že se domnívám, že povede k energetické krizi a zchudnutí velké části obyvatelstva, tak mě nakonec může někdo obvinit, že to nespadá do evropské politiky a tudíž je to protievropský narativ,“ popisuje.

Dezinformace se podle zprávy zaměřují i na LGBT komunitu, někdy například pod záminkou obrany konzervativních hodnot. „Nemám žádný problém s manželstvím homosexuálů, ale jsou lidé, kteří to neuznávají a aktivně proti tomu vystupují, třeba protože jsou hluboce věřící. A potom se jim dostane nálepky, že tu prosazují protizápadní narativ? To jsou citlivé věci a mám strach, že když se to svěří do rukou úředníků, tak ti to vezmou od podlahy a začnou vytvářet seznamy nevhodných názorů a na ty se pak bude poukazovat,“ reaguje Zahradil. Dodává, že existuje riziko, že se dobře míněná snaha – bránit se proti šíření propagandy – zvrhne v ostrakizování zcela legitimních názorů, které nespadají do hlavního proudu.

Ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR) byly podle něj názory různé: „Některé delegace se stavěly výrazně proti, právě třeba z důvodů obav, že by mohlo jít o předstupeň cenzury. Poláci hlasovali pro, protože u nich tyto obavy přebíjí strach z Ruska. Oni říkají: Musíme to odhlasovat, protože nám to dává do rukou zbraň proti ruské propagandě a my ji potřebujeme kvůli Ukrajině.“

Zdechovský: Zcela se s tím neztotožňuji, je však potřeba reagovat

Pro přijetí rezoluce hlasoval i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Europarlamentní výbor INGE měl dle jeho slov možnost slyšet i jinak utajované zpravodajské informace, které dokládají skutečný rozměr ruské propagandy, na který je potřeba v současné chvíli reagovat. „Ta zpráva je zpracovaná v kontextu října nebo listopadu. Situace se ale radikálně změnila,“ říká a zdůrazňuje, že nejde o legislativní akt, nýbrž pouze apel na Evropskou komisi.

„Beru to tak, že kdyby došlo na implementaci té rezoluce v plném znění, tak samozřejmě budu tvrdší. Zcela se s tím neztotožňuji. Jsou tam i nesmysly. Piráti dlouhodobě tlačí se Zelenými tuto agendu, že když řeknete jakýkoli nesouhlasný názor ohledně LGBT, tak byste měl jít do vězení. To mi přijde střelené,“ dodává.

Je neseriózní hovořit o cenzuře, říká Gregorová

Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která koordinuje výbor pro zahraniční vměšování, je neseriózní hovořit v souvislosti s přijatým doporučením o cenzuře. „Nejedná se o legislativu, je to zpráva, která vyzývá komisi, aby na základě toho učinila některé kroky, které se týkají především zakládání dalších organizací a institucí. Žádná cenzura na základě toho nehrozí. My si v europarlamentu obzvlášť uvědomujeme citlivost toho, aby byla zachována svoboda slova,“ říká.

„Dáváme si na to hodně velký pozor. V tom reportu je to adekvátně napsáno tak, aby to nemohlo způsobit cenzuru něčeho, co není dezinformace. Je to o nastavení definic toho, kdo je to skutečně dezinformátor a pak nastavení procesu vyhodnocování přes soudy, ne přes nějaké fact-checkingové agentury, nebo skrz poskytovatele,“ dodává Gregorová.