Tloustnutí v karanténě: každý dvacátý nabral přes 5 kilo

Tloustnutí v karanténě: každý dvacátý nabral přes 5 kilo
Domov

ČEŠI A KARANTÉNA

Echo24

Celoplošná karanténa vyvolaná koronavirovou pandemií zdraví Čechů příliš neprospěla. Asi dvě pětiny z nich během nouzového stavu přibraly, každý dvacátý dokonce o více než 5 kilogramů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, který zpracovala pro Českou obec sokolskou. Zjistilo se také, že lidé, kteří nesportovali tak často, během nouzového stavu svůj pohyb ještě více omezili.

Třetina respondentů uvedla, že se jejich tělesná kondice během nouzového stavu zhoršila, jen 12 procent mělo pocit, že se zlepšila. Hned 46 procent dotázaných mělo méně pohybu než dříve, 40 procent stejně a pouze 14 procent řeklo, že se v karanténě pohybovali více.

Češi v karanténě také tloustli. Přibližně 41 procent respondentů během nouzového stavu přibralo, 5 procent dotázaných přibralo o více než 5 kilogramů. Na stejné váze zůstalo 44 procent lidí, 15 procent lidí zhublo.

Průzkum mi jiné ukázal i to, že kdo neměl dřívějška vybudovaný návyk, k pohybu se nutil jen těžko. „Lidé, kteří nesportovali tak často, během nouzového stavu svůj pohyb ještě více omezili,“ konstatuje. Před opatřeními bylo 30 procent Čechů zvyklých sportovat 1–2krát týdně, po zavedení opatření to bylo již jen 23 procent. I příležitostní sportovci zvyklí na pohyb 1x měsíčně si pohoršili: Během karantény jich sportovalo 14,5 procent oproti 20 procentům dříve.

Nejpopulárnějšími sportovními aktivitami byly především takové, které nevyžadovaly zvláštní náčiní. Hned 41 procent lidí uvedlo, že doma cvičí a posiluje s vlastním tělem, 39 procent zmínilo cyklistiku a 26 procent běh.

Podle psycholožky Ivy Málkové, zakladatelky iniciativy Stop obezitě (STOB), se na změna tělesné hmotnosti člověka podepsalo také jeho osobní založení. „Někteří využili karantény ve svůj prospěch. Věnovali se pravidelně pohybu – ať už procházkám, výletům, cyklistice na čerstvém vzduchu, nebo domácímu cvičení – a využili i příležitosti věnovat se jídelníčku, uvařit si doma, zkoušet nové zdravé recepty a podobně. Řada klientů přes období karantény díky tomu i zhubla. Pochopitelně to plyne především z motivace. Ti, kteří byli dostatečně motivovaní a do hubnutí se pustili například těsně před karanténou, nebo už mají dostatečně vybudované zdravé návyky, tak se jim dařilo v tom pokračovat i v období karantény,“ uvedla pro deník Echo24.

Druhou skupinu lidí pojmenovala jako emoční jedlíky. „Nejedí z hladu, ale k jídlu navíc je provokují jiné spouštěče. Jak vnější (jídlo je celý den k dispozici), tak vnitřní. K těm patří negativní myšlenky jako například „snad neonemocním, snad to nepostihne moje blízké, nikdy to neskončí, to nezvládnu, jak se uživím“ a negativní emoce, únava a stres,“ vyjmenovala.

Za příčinu karanténního tloustnutí označila také úbytek takzvaného rutinního pohybu. „Pokud jsme nakupovali on line, tak jsme klidně ušli třebas jen 1000 kroků po bytě za den, zatímco při běžných pochůzkách to dává většinou nad 5 000 kroků,“ uvedla Málková.

Sběr dat pro průzkum proběhl mezi 30. dubnem a 4. květnem 2020 na reprezentativním vzorku populace České republiky. Zapojilo se do něj 810 osob starších 18 let.

 

Související články