Prasečí ledvina fungovala s lidským tělem. Je to budoucnost transplantací, míní vědci

PRŮLOM V MEDICÍNĚ

Prasečí ledvina fungovala s lidským tělem. Je to budoucnost transplantací, míní vědci
Vědci úspěšně napojili prasečí ledvinu na lidské tělo sledovali, jak funguje. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jak uvedla agentura AP, jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Narážejí ale na mnoho potíží, například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.

Ledvina použitá ve zmiňovaném výzkumu pocházela ze zvířete, které prošlo genetickou úpravou, jež eliminovala cukr. Měla tak zabránit odmítavé reakci lidského imunitního systému.

Lékaři ledvinu napojili na dvě cévy mimo tělo zesnulého člověka a dva dny pozorovali její činnost. Ledvina fungovala, jak měla – filtrovala odpadní látky a produkovala moč a navíc nevyvolala odmítavou reakci.

„Fungovala naprosto normálně, nebyla tam okamžitá odmítavá reakce, které jsme se obávali," řekl doktor Robert Montgomery, který výzkum v září vedl na newyorské klinice NYU Langone Health.

Andrew Adams z minnesotské lékařské fakulty, který se zákroku nezúčastnil, to označil za významný krok. Podle něj se tím vědcům i pacientům a úřadům ukazuje, že se výzkum ubírá správným směrem.

Agentura AP také uvedla, že se o xenotransplantacích – tedy náhradách nefunkční tkáně tkání jedince jiného druhu, než je příjemce – uvažovalo už v 17. století. Udály se neúspěšné pokusy s použitím zvířecí krve při transfúzích. Později se lékaři pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantaci. Známý je případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila 21 dní s transplantovaným srdcem paviána.

Pak se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to zvířata chovaná na maso, takže využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém jako u lidoopů. Mají více mláďat, kratší graviditu a orgány podobné lidským.

Například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev, prasečí kůže je využitelná u popálenin a Číňané použili prasečí rohovku při operacích očí.

V případě zákroku na klinice NYU Langone Health napojili lékaři tělo zemřelé pacientky na ventilátor. K experimentu dali souhlas příbuzní, žena sama si přála darovat své orgány, ty ale k běžnému dárcovskému využití nebyly vhodné.

Rodina došla k závěru, že tělo může posloužit k něčemu dobrému, řekl Montgomery, který sám prodělal transplantaci srdce. "Byl jsem jedním z těch, kdo leželi na jednotce intenzivní péče a nevěděli, zda se včas dočkají orgánu dárce," řekl. Ve Spojených státech čeká na transplantaci ledvin asi 90.000 lidí a každý den jich 12 umírá.

Podnik Revivicor, který je dceřinou firmou společnosti United Therapeutics, v americkém státě Iowa chová 100 geneticky upravených vepřů. Nemají gen, který produkuje cukr, jenž vyvolává rychlou odmítavou reakci lidského imunitního systému.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) loni v prosinci tuto genetickou mutaci vepřů schválil jako bezpečnou jak pro konzumaci masa, tak pro využití v medicíně. Než ale budou moci být orgány těchto vepřů použity k transplantacím, musejí podle FDA vědci poskytnout další informace.