Jak se zbavit extrémního dluhu. Má záležet na libovůli jednoho soudce?
pravidla pro insolvence
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Zbaví se extrémně zadlužení lidé svého břemene po sedmi letech, anebo jim bude stačit žít na hranici životního minima o dva roky méně? Sněmovna bude v úterý projednávat novelu zákona exministr Roberta Pelikána. Ta dlužníkům dává jistotu oddlužení, musí však žít s minimálními příjmy dlouhých sedm let. To chtějí změnit poslanci ANO Patrik Nacher a Taťána Malá – podle jejich pozměňovacího návrhu by lidé dluh spláceli pět let. I tento návrh má však pro dlužníky úskalí – výsledek oddlužení by mohl záviset na libovůli soudce.
V úterním druhém čtení zákona se budou poslanci zabývat také téměř čtyřicítkou pozměňovacích návrhů. Ty kromě technických záležitostí řeší zejména dobu, po kterou lidé žádající o oddlužení budou muset své příjmy odvádět. „Sedmiletá varianta byla odbornou veřejností opakovaně označena za zbytečně nákladnou, aniž by nutně garantovala nezajištěným věřitelům vyšší míru uspokojení,“ píší předkladatelé v návrhu. O tom, zda se dlužníkovi řádně snažil své závazky splácet, rozhodne o uplynutí doby soud. Návrh Nachera a Malé začátkem září podpořil podvýbor Ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny. Kritici však poukazují na to, že by novela přiřkla soudům příliš velké pravomoci.
„Víme, že jednotlivé krajské soudy se chovají velmi odlišně. Třeba ústecký je benevolentní, zatímco brněnský přísný. Třeba v Brně 25 procent nebude na odpuštění dluhu stačit, zatímco v Ústí třeba 5 procent ano,“ přiblížil pro Echo24 úskalí novely Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Podle předkladatele pozměňovacího návrhu je hlavním cílem to, aby oddlužení bylo dostupné pro co nejvíce lidí. „Cílem je, aby se do režimu oddlužení dostalo co nejvíce lidí, kteří jsou ochotni splácet své dluhy, a zároveň se nepoškozovali věřitelé,“ uvedl Patrik Nacher.
Negativní postoj k novele již dříve deklarovala část opozice, výhrady k novele mají například komunisté. „Jako KSČM se teď k tomu stavíme trochu skepticky. My insolvenčním zákonem řešíme B, ale v praxi to nebude mít až takový dopad, že by se pomohlo těm lidem. Místo toho, abychom řešili to A, ty exekuce,“ řekla pro deník Echo24 poslankyně Hana Aulická Jírovcová. „Vnímáme i velký lobbing jednotlivých zájmových skupin v této oblasti, a o tom ten zákon být nemá,“ dodala poslankyně.
Poslanci kritizují i špatnou připravenost návrhu a také velké množství pozměňovacích návrhů. „I z ostatních stran jsme zaznamenali postoj, že bychom tento návrh ještě projednávat neměli, ještě bychom se o něm měli pobavit. V pozměňujících návrzích je nyní trochu chaos,“ uvedla Hana Aulická Jírovcová. To po jednání podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení kritizoval také Jan Bauer z ODS. Podle něj by se takto nedokonalá vládní novela neměla napravovat ve sněmovně. „U těchto velkých zákonů to není dobré,“ uvedl poslanec.
SPD zatím jasné stanovisko k návrhu nevyjádřilo. „Za SPD máme podány dva pozměňující návrhy od paní poslankyně Jany Levové. Konečné stanovisko SPD zaujmeme po řádném projednání ve výborech a po poradě našeho klubu. Zajisté budeme hlasovat pro naše pozměňující návrhy,“ uvedla pro Echo24 poslankyně Lucie Šafránková.
Návrh již dříve kritizovali představitelé některých organizací. Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni i v návrhu Nachera a Malé chybí minimální částka či procento, které by byl dlužník povinen splatit. „Přijde mi to podivné, o to víc, jak špatně právně je to napsané. Konzultoval jsem to s řadou právníků a všichni se shodnou, že to je hrozně nejasné. Třeba to, že zákon soudu zakládá nelimitované oprávnění. Přijde mi nešťastný. Zákon totiž říká, že do oddlužení mohou jít i lidi, kteří nemusí prokázat, že dosáhnou na splacení dluhu. Nebude tam žádná bariéra,“ uvedl Daniel Hůle pro Echo24.
K neexistenci minimální splacené částky mají výhrady i komunisté. „Ten původní návrh na sedm let, ta nulová tolerance, se nám opravdu nelíbila. I když samozřejmě víme, že k té nule by se nemělo nikdy dojít v rámci oddlužení. Ale těch 5 let se nám zdá daleko. A my bychom opravdu neradi viděli, aby těch 30 % hranice, aby tam nebyla. Myslíme si, že nějakou hranici toho splacení. Nějaké procento by zákon měl definovat,“ uvedla Aulická Jírovcová.
