Evropská komise komunikuje jako politologové, běžný člověk jí nerozumí, říká studie

KOMUNIKACE ÚŘADŮ

Evropská komise komunikuje jako politologové, běžný člověk jí nerozumí, říká studie
Evropská komise nekomunikuje srozumitelně, uvádí studie. Foto: Shutterstock
1
Svět

Evropská komise komunikuje navenek jazykem, který se podobá spíše politologickým studiím než běžnému novinářskému jazyku. Ukazuje to studie, na kterou upozornil server Politico. Ta se snažila změřit čitelnost či složitost tiskových zpráv, které vydala Evropská komise v posledních 35 letech. Tyto dva parametry se v průběhu času prakticky nezměnily, v posledních letech se ale unijní exekutiva snaží ve svých výstupech méně používat specializované a pro většinu lidí špatně srozumitelné výrazy.

„Jazyk, kterým Evropská komise vstupuje do veřejné debaty, je výrazně a podstatně méně srozumitelný než jazyk, se kterým se setkávají občané při čerpání politických zpráv z bulvárních i seriózních novin,“ uvádí německý vědec a autor studie Christian Rauh. Podle něj se jazyk používaný Bruselem podobá mluvě, kterou mezi sebou používají politologové.

Rauh ve své studii podrobil analýze zhruba 45.000 tiskových zpráv vydaných Evropskou komisí v uplynulých 35 letech. Tiskové zprávy si vybral právě z toho důvodu, že představují nejdelší sérii dostupných dat. V poslední době se unijní organizace také snaží více komunikovat na sociálních sítích, tam je ale časová řada stále příliš krátká.

Například v testu čitelnosti tiskové zprávy Evropské komise zaostávají za obdobnými výstupy irské či britské vlády, kterém jsou rovněž psané anglicky. Skóre se navíc v čase příliš nemění. Ve svých tiskových zprávách Evropská komise používá relativně málo sloves, což její výstupy přibližuje spíše k akademických textům. Jistý posun je patrný v oblasti specializovaných výrazů, jejichž používání zůstává rozsáhlé, ale v posledních letech mírně kleslo.

Výsledky podle Rauha mohlo ovlivnit to, že se Evropská komise původně zabývala především technickými otázkami. To se ale časem změnilo a Brusel má větší kompetence a také více příležitostí pro vstup do politické debaty. Ve stylu komunikace je ale stále patrné jisté „technokratické dědictví“. Technokratický styl je patrný i v dalších veřejných vystoupeních komise, tvrdí analýza.

Podle studie se v posledních letech změnila i kvantita výstupů. Během mandátů Romana Prodiho a Josého Manuela Barrosa počet tiskových zpráv vystoupil na 150 měsíčně, zatím za předsednictví Jeana-Claudea Junckera klesl o dvě třetiny na zhruba 50 měsíčně. Pod současnou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou počet začal znovu stoupat.