Vojenský převrat v Barmě. Armáda zadržela členy vlády a vyhlásila výjimečný stav

PŘEVRAT

Vojenský převrat v Barmě. Armáda zadržela členy vlády a vyhlásila výjimečný stav
Su Ťij Foto: Wikimedia Commons / Claude TRUONG-NGOC
Svět

Echo24

Barmská armáda dnes vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Ta občany vyzvala, aby proti puči protestovali.

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánova převrat. Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na dnešek agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.

Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

Zadržená barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana Národní liga pro demokracii (NLD), že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat.

NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před dnešním vojenským převratem. Spekulace o chystajícím se puči v Barmě kolovaly již několik týdnů, ale armáda je popírala.

Armáda Su Ťij zadržela společně s řadou dalších barmských činitelů a představitelů během časných ranních zátahů na klíčové členy NLD a veřejné aktivisty. Od té doby se Su Ťij na veřejnosti neobjevila.

„Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury,“ uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. „Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou.“

Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním uvádí, že je autentické a odráží přání Su Ťij. „Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij,“ apsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Podporu Barmě vyjádřila také Česká republika, jejíž ministerstvo zahraničí uvedlo, že podporují tamní demokracii a také výsledky listopadových voleb. „Vždy jsme podporovali přechod k demokracii v zemi a úsilí o prosazování trvalého míru, svobody, lidských práv a prosperity pro všechny obyvatele Myanmaru,“ uvedlo ministerstvo. Myanmar je oficiální název Barmy.

Získala Nobelovu cenu, na kterou ji navrhl Václav Havel

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700.000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.