Blatného křehká pozice. Šíří se zvěsti o jeho výměně

MINISTERSKÉ TRABLE

Blatného křehká pozice. Šíří se zvěsti o jeho výměně
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Foto: Úřad vlády ČR
Domov

Šéf resort zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) schytává za poslední týdny nemalou porci kritiky. Značná část se točila především kolem jeho výroku, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je jednoznačně spojených s koronavirem, případně že vysoké počty úmrtí souvisí i se smrtelnými autonehodami nakažených. Svými tvrzeními potěšil dezinformátory, lidi zlehčující pandemii koronaviru i odpůrce vakcín, a naopak rozlítil opozici i odborníky. Nevhodnost výroků později uznal i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle informací ČT prý také hrozí změna na postu ministra zdravotnictví, výměnu Blatného ale Babiš později popřel.

Slova ministra Blatného si získala pozornost poté, co necelé dva týdny nazpět mluvil o srovnávání úmrtí lidí se sousedním Německem. Česko podle něj vykazuje každého, kdo zemře a má covid-19 bez ohledu na příčinu úmrtí, a proto má vykázanou úmrtnost vyšší než sousední Německo. „I úmrtí se vykazují úplně jinak, ale i když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých. To znamená, Německo v současné době má výrazně vyšší smrtnost než Česká republika,“ řekl před poslanci.

Vynechal ovšem důležitý kontext, že v případě 60 procent úmrtí sehrála roli kombinace koronaviru a další zdravotní indispozice, vyjádření tak působilo zjednodušeně, že „pouze třetina nakažených mrtvých umřela na covid-19“, čímž si vysloužil kritiku ze strany politiků, odborníků i veřejnosti. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a člen zdravotnického výboru sněmovny Vlastimil Válek na základě toho požádal patology o vyjádření. „Napsal jsem předsedovi společnosti patologů a požádal ho o vyjádření, jak je to s tím umíráním na covid. Pokud mně ho pošle, zveřejním to. Navzdory kritice Blatný svá tvrzení ještě jednou zopakoval na tiskové konferenci a v České televizi, už s kontextem.

„My víme, že zhruba 30 procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem, protože opravdu můžete umřít na něco úplně jiného, včetně té citované autonehody,“ řekl v Otázkách Václava Moravce. Následně zmírnil a doplnil kontext. „Vždy musíte nakonec určit, co je zásadní příčinou smrti. Možností bývá hodně a je tam zhruba 60 procent případů, u kterých kromě koronaviru je také nějaká jiná diagnóza,“ vyjádřil se na základě dostupných dat.

Výroky ministra zdravotnictví Jana Blatného se objevily ve skupinách a stránkách odpůrců očkování nebo lidí, kteří zlehčují pandemii koronaviru.
Výroky ministra zdravotnictví Jana Blatného se objevily ve skupinách a stránkách odpůrců očkování nebo lidí, kteří zlehčují pandemii koronaviru. Foto: Screenshot / Echo24.cz

Tou dobou už jeho jeho výroky ve velkém sdílela česká dezinformátorská scéna ve skupinách na sociálních sítích i několika webových stránkách, které zpochybňují nebezpečnost covidu-19. Po svém výroku o tom, že pouhých 30 procent lidí zemřelo přímo na covid-19, se stal „hrdinou“ i mezi odpůrci vakcín a lidmi, kteří pandemii koronaviru zlehčují nebo ji přímo odmítají. Své místo si „vysloužil“ i u poslance Lubomíra Volného, který rovněž patří mezi lidi, kteří „bojují proti covidové tyranii“.

Listopadová analýza ÚZIS, Českého statistického úřadu a ministerstva zdravotnictví, o kterou se Blatný opírá, zkoumala data o úmrtí za první pololetí, tedy zhruba od počátku epidemie do září minulého roku. Především z analýzy vzorku 407 případů úmrtí vyplynulo, že 64 procent lidí zemřelo kvůli kombinaci koronaviru a dalších chronických chorob, nejčastější s ischemickou chorobou srdeční, diabetes, chronickou kardiovaskulární chorobou a nádory. Covid-19 byl přímou příčinou smrti ve 27 procent případů, z 9 procent šlo o úmrtí bez souvislosti s nákazou (např. autonehody, srdeční infarkt).

Hrozí mu výměna?

Nešťastně formulované a nedostatečně vysvětlené výroky nakonec musel žehlit i Babiš. „Některá ta prohlášení nejsou úplně namístě, je potřeba, aby ta komunikace byla lepší,“ řekl premiér na adresu Blatného. Babiš označil debaty o zemřelých za absolutně nevhodné. „On (Blatný) samozřejmě není mediálně zkušený,“ dodal. Kabinet se podle Babiše potýká s bezprecedentní situací, vydává maximum energie a pracuje sedm dní v týdnu. Zmínil i další komunikační excesy jeho resortu, od údajného zastavení očkování po zmínky, kolik stály státní kasu antigenní testy.

Nespokojenost se způsobem komunikace i četné personální změny na ministerstvu by mohly být pak důvodem, proč se začalo mluvit o jeho výměně. Podle informací pořadu Otázky Václava Moravce České televize by měl Blatný do 14 dnů odejít z pozice ministra. Ve hře podle ČT bylo, že by resort převzal sám premiér Babiš a výkonným ministrem byl současný poradce předsedy vlády a bývalý šéf ministerstva Roman Prymula. Předseda vlády ale podobné spekulace odmítl s tím, že o výměně ministra neuvažuje. „Na spekulace antibabišovského pořadu OVM nehodlám reagovat,“ reagoval Babiš.

Prymula pak doplnil, že o tom nic neví a že osloven nebyl. Ani prezident Miloš Zeman nemá o záležitosti informace. „Já sám bych upřímně řečeno uvítal, kdyby zůstal ministrem zdravotnictví pan Prymula, a sice z toho důvodu, že pan Blatný je odborník na dětskou hemofilii, což je dosti daleko od dnešní pandemie. Nicméně plně respektuji názor premiéra, který si může vybrat své ministry,“ řekl Zeman. „Jestliže to premiér dementoval, tak jeho dementi beru vážně,“ doplnil.

Jedním z důvodů možného konce Blatného mají být podle ČT časté personální změny na ministerstvu. Naposledy v úterý skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, stěžoval si mimo jiné na komunikaci s ministrem. Už dříve se Blatný na odchodu dohodl i s bývalým prezidentem České lékárnické komory Lubomírem Chudobou, který nastoupil za Prymuly. Skončit musela také politická náměstkyně Alena Šteflová, jež se ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) nechala s manželem přednostně očkovat. Dříve rezignoval koordinátor očkování na ministerstvu Zdeněk Blahuta. V souvislosti s očkováním rezignoval v polovině ledna ředitel SZÚ Pavel Březovský.