Síkelovo nešťastné vyjadřování: co chce vláda nakonec zastropovat?

ZASTROPOVÁNÍ CEN ENERGIÍ

Síkelovo nešťastné vyjadřování: co chce vláda nakonec zastropovat?
Ministr průmyslu Jozef Síkela Foto: STAN
1
Domov

Vláda Petra Fialy (ODS) prezentuje svůj krok zastropovat ceny elektřiny i plynu jako důkaz svého sliby, že nenechá občany v energetické krizi padnout. Kolem nastavení cenových stropů však panuje velký zmatek a kromě dvou stanovených čísel není známo téměř nic. Slovní veletoč pak předvedl ministr průmysl Jozef Síkela (STAN), který v neděli v televizním diskusním pořadu prohlásil, že by se strop nemusel vztahovat na celou spotřebu, a odkazoval přitom na plány Evropské komise. Už večer však opět ujišťoval občany, že žádné omezení platit nebude. V pondělí před jednáním vlády Síkela řekl, že vláda zvažuje určitou formu pozitivní motivace ve smyslu toho, že lidé by mohli dostávat určitou finanční odměnu za množství ušetřené energie.

Vláda nedávno rozhodla, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. Opatření má platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Stropy mají platit až od ledna, do záloh se lidem ale prý začnou propisovat už od listopadu.

Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci. Na kompenzace přitom půjdou velmi pravděpodobně sta miliardy ze státního rozpočtu. Více jsme psali zde.

Síkela v neděli řekl, že očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. „Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element,“ řekl s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle něj půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit.

Veřejnost si jeho slova částečně vyložila tak, že vláda mění plány a že strop se nebude vztahovat celou spotřebu, ale že bude platit jen do určité úrovni. Poté však reagoval i premiér Fiala, který řekl, že nepředpokládá, že by vláda pro tuto zimu využila možnost omezit zastropování cen energií, o kterém se nyní na úrovni EU hovoří. „Rozhodnutí zastropovat ceny elektřiny a plynu bude platit tak, jak bylo oznámeno, tedy v plné výši pro všechny domácnosti,“ uvedl.

Později večer se pak vyjádřil i Síkela. „Zpochybňovat naše zastropování cen energií je mimo. Přespříští týden na vládě navrhnu zastropovat ceny energií pro celou spotřebu domácností. Zároveň chceme cílit na to, aby zastropování nevedlo ke zvyšování spotřeby energií, protože to by nás oslabovalo v energetické válce s Ruskem,“ napsal na svém twitteru.

Pozitivní motivace nebo morální hazard

V pondělí před jednáním vlády Síkela deníku Echo24 řekl, že se možná v neděli vyjádřil nešťastně, možná šlo do určité míry dezinterpretace. Následně dodal, že v zimě by mohla vláda přijít s nějakou formou pozitivní motivace pro lidi.

„Uvažujeme o zavedení nějaké pozitivní motivace, například finanční odměny uspořeného množství energie nad nějakou úroveň minulé spotřeby. Ale k tomu potřebujeme nějaké porovnávací období a teď jsme na začátku analýz. Dal by se použít i úsporný tarif, ale musíme zabránit nějakému morálnímu hazardu ve smyslu, že aby někdo dostal nějaké peníze, se sám vystavoval do nekomfortní situace,“ řekl Síkela.

V pondělí podle svých slov jednal Síkela také se zástupci českého sportu. Dosud totiž strop pro sportoviště a další oblasti neplatí, sám se podle svých slov ujme zabezpečení energií pro sportovce. „Já mám nějakou představu, jak by to mohlo vypadat a o tomto budu informovat vládu. Uvidíme, jak to dopadne,“ řekl Síkela.

Omezení spotřeby u cenových stropů funguje například v Rakousku. Tam vláda zastropuje domácnostem cenu elektřiny do úrovně 80 procent loňské průměrné spotřeby. Nad tuto úroveň lidé platí vysokou tržní cenu.