Válečný bonus spotřebován
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Jsou i jiné, přece jen obsažnější způsoby, jak dát najevo, že jsme v politice chytili druhý dech, než jsou uši zajíčka v televizi. Premiér Petr Fiala a ministr ...
Pětikoalice volby do obecních zastupitelstev a do Senátu brala velice vážně. To ostatně dokumentuje nenápadné povolební oznámení ministra průmyslu Jozefa Síkely, že zastropované ceny elektřiny budou platit jen do nějakého stupně celkové spotřeby, pak zřejmě nastoupí ty „tržní“, drastické. Například v Praze přitom koalice Spolu na billboardech voliče se společnou fotografií premiéra a pražského lídra kandidátky přesvědčovala slovy: „Zastropovali jsme ceny energií (! – vykřičník red.) pro vás.“
Ve vládním táboře před volbami panovala nervozita z toho, že společnost tížená inflací a vysokými cenami energií se začne bouřit, že to bude jakési Václavské náměstí II. Ozvuk této obavy ostatně vyčteme i z této povolební reakce Petra Fialy: „Naši voliči si zkrátka nenechali vnutit tezi o jakémsi referendu o vládě (…)“ Mohou pětikoalici víkendová čísla skutečně poskytnout úlevu?
Určitě to nebylo vládní Waterloo, dvě důležitá města, jedno svým fakticky ministerským rozpočtem (Praha) a druhé tím, že ztělesňuje politický kosmos současného premiéra (Brno), budou mít primátora z ODS. Taky je ale zřejmé, že „válečný“ bonus z letošního jara, ta unikátní shoda mezi vládou a většinou společnosti v odporu proti invazi Ruska na Ukrajinu, byl už spotřebován. Hnutí ANO, a pokud k němu s arogancí marketérů Spolu budeme počítat Okamurovu SPD, populistická opozice, sice prohrály Prahu a Brno, zato však ANO vyhrálo v osmi ze třinácti krajských měst. Velká – krajská i okresní – města byla po čtvrtstoletí od roku 1989 páteří reformní pravice. Dnes jsme v situaci, kdy páteř odmítla být nadále páteří, zatímco pravice už není pravicí. Ve velkých městech dominuje majitel agrokoncernu, člověk, který na celorepublikové úrovni poslední dva roky u moci vládl výlučně pro levicový elektorát. Zbytek je rozdělen na voliče kdysi reformních stran a postmateriální Piráty a různé obdoby Čižinského Prahy sobě.
Speciální kapitolou je vývoj na české pravici, tedy od ODS včetně doprava. Trikolóra se tentokrát ochotně spojovala s SPD. Dokud před loňským propadem ve sněmovních volbách ještě doufala ve svůj úspěch, na SPD, která je podobně populistická, ale levicovější, se dívala svrchu. Věrni klasickému liberalismu zůstávají Svobodní s velice mladým předsedou Liborem Vondráčkem, který nikam nespěchá a počítá s tím, že zásadovost jednou bude odměněna. Mezitím se v republice i v EU dějí nevratné věci.
Podobně jako loni Trikolóra v republice si teď v Praze naběhli Motoristé sobě, počin Petra Macinky, mladého muže, který vzešel z Institutu Václava Klause. Motoristé nabídli kandidátku kompetentních lidí a vzápětí po svém vstupu do kampaně dosahovali v průzkum agentury Sanep velmi slušných startovních 3,5–4 procent. Potvrzoval to minimálně jeden interní průzkum, který si zadala zaběhnutější konkurence. Překonat pět procent je pro nové uskupení kritické, Motoristé však narazili na ignoranci ze strany velkých médií v čele s veřejnoprávními.
U takových nových pokusů nejde o nic menšího než rozšířit nabídku pro lidi, kteří by se nenašli v dělení kolegyně Lenky Zlámalové na Česko A a Česko B, přičemž tým A (lepší lidé). Už nějakou dobu pro klasického pravicového voliče není nabídka. Systém příchodu nových vetřelců přirozeně vzdoruje.
Vzhledem k „trhu“ s energiemi, vzhledem k tomu, jak nesmyslně vysoko Fialova vláda zastropovala ceny elektřiny, vzhledem k vývoji ekonomiky v Evropě je dnes i v české politice stejně dobře možný tok politiky v dosavadním korytě jako její radikalizace. Ten radikálnější element bude zčásti reprezentován SPD (za pozornost stojí posilování okamurovců na severu Čech) a zčásti něčím, co s přihlédnutím k nevraživosti médií i k osobním předpokladům lídrů zůstane mimoparlamentní opozicí, která bude agresivní a pořád silnější.
TORYOVÉ NAD PROPASTÍ
VOLBY NA MAGISTRÁT