Kamenů z židovských náhrobků může být na Václavském náměstí až 10 000

Kamenů z židovských náhrobků může být na Václavském náměstí až 10 000
Domov

DLAŽEBNÍ KOSTKY Z NÁHROBKŮ

Vojtěch Šeliga

Rekonstrukce Václavského náměstí odhaluje stále nové kusy židovských náhrobních kamenů, které byly v 80. letech použity v centru Prahy jako dlažební kostky. Na konci května jich bylo nalezeno již přibližně 2000 a památkáři odhadují, že jich může celkově být až 10 000. Asi 80 kamenů s texty jsou již vystaveny v Jeruzalémské synagoze.

Zda se skutečně kameny z židovských náhrobků na Václavském náměstí objeví, nebylo ještě na začátku května, když rekonstrukce započala, jisté. Již však během prvních dnů rekonstrukce nejvýznamnějšího náměstí v Praze se začaly stovky takových kamenů nalézat. Dnes už to jsou tisíce a nečekaný počet překvapil i samotnou židovskou obec.

„Částečně leštěných kamenů, tj. kamenů z rozřezaných náhrobků je zatím cca 2000. Kamenů se zbytkem textu je cca 120. Asi 80 kamenů s textem jsou vystaveny pro veřejnost v Jeruzalémské synagoze. Zůstanou zde do konce sezóny. Vzhledem k nečekanému množství musí pietní uložení na žižkovském židovském hřbitově navrhnout architekt, a tak to bude chvilku trvat. Památkáři odhadují celkový počet kamenů v lokalitě na cca 10000,“ sdělil pro Echo24 František Bányai, předseda Židovské obce v Praze.

Zatím stále není jasné, odkud kostky pochází. Přestože si židovská obec myslí, že pravděpodobně jde o rozřezané náhrobky ze židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku či dalších židovských hřbitovů, architekt Petr Kučera je však přesvědčený, že kostky pochází z židovského hřbitova na Vinohradech.

„Tuhle informaci jsem získal od jednoho z autorů a projektantů pěší zóny na Příkopech, který byl sám přítomen, když se dláždilo. Dokonce má ‚na památku‘ jednu kostku doma. Existují i další verze o původu těchto kostek. Osobně jsem názoru, že ty kostky jsou skutečně z židovského hřbitova na Žižkově, odpovídá tomu shodné časování zahájení stavby žižkovského vysílače a dláždění na Příkopech. Co se týče zmíněných Údlic na Chomutovsku, tak z hlediska selského rozumu mi to nedává moc smysl. Proč by ty náhrobky vozily z takové dálky, když jich měli hned celou řadu nedaleko,“ uvedl na podzim pro Echo24 architekt Petr Kučera.

Odkud skutečně náhrobky pochází, však neví přesně ani samotná Židovská obec v Praze. „V době, kdy se tam dlažba dělala, docházelo k obrovskému ničení židovského majetku. Existují případy, kdy se kameny z židovských hřbitovů objevovaly u někoho na zahradě. V době komunismu neměla židovská obec sílu na to nějakým způsobem vzdorovat a bouřit se proti tomu, že byly židovské hřbitovy ničeny a rozebírány,“ uvedla na podzim pro Echo24 Dita Šnajdrová z pražské židovské obce.

Původ se stále nepodařil zjistit. „Identifikace bude velice obtížná. Zatím nelze určit žádný ucelený text. Památkáři budou celý nález dokumentovat a snad dojdou k nějakému upřesnění. Další kameny budou z dlažby uvolňovány postupně tak, jak bude pokračovat rekonstrukce pěší zóny,“ uvedl Bányai.

Kauza Mrázek

Pro mnoho lidí není informace o dlažebních kostkách z židovských náhrobních kamenů na Václavském ničím překvapivým. Svou roli v tom měl hrát dokonce legendární mafián František Mrázek, který měl ještě jako pražský vekslák pomocí úplatků zajistit, že některé židovské hřbitovy úředníci vyňali z památkové ochrany. Náhrobky z kvalitní švédské žuly poté Mrázkovi lidé z těchto míst „vytěžili“. Další osoby pak pro něj za peníze zajišťovaly následný odprodej náhrobních kamenů ke spekulativním účelům. Novinář Jaroslav Kmenta tyto informace nalezl v archivních materiálech Státní bezpečnosti.

„Na příběh těchto kostek jsem narazil úplně náhodou, byl to vedlejší produkt mé práce, protože to hlavní bylo dát dohromady příběh kmotra Mrázka. V archivních materiálech, které tady zbyly po Státní bezpečnosti, byla zmínka o problému, že když policisté mapovali Mrázka, tak přišli na to, že jedním z kšeftů, které on nelegálně dělá, byly obchody se švédskou žulou. Zjistili, že šlo o zbytky z náhrobních kamenů z nějakých hřbitovů. Ten příběh se odehrával mezi lety 1988 a 1989, takže ten tým, který rozpracovával Mrázka, byl po revoluci rozpuštěn, takže se to nepodařilo dotáhnout do takového konce, že by obvinili nějaké lidi a něco s tím dělali,“ vysvětlil nedávno Kmenta pro Echo24.

Související články