Nobelovu cenu za mír si rozdělí běloruský právník a organizace z Ruska a Ukrajiny

PRESTIŽNÍ CENA

Nobelovu cenu za mír si rozdělí běloruský právník a organizace z Ruska a Ukrajiny
Ales Bjaljacki Foto: Human Right Defenders Summit
3
Svět

Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody.

Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Svůj život zasvětil prosazování demokracie a mírového rozvoje ve své vlasti. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly rozsáhlé demonstrace, uvádí komise na svých stránkách.

Viasna poskytovala podporu vězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Viasna vyvinula v široce založenou organizaci pro lidská práva, která dokumentovala a protestovala proti mučení politických vězňů ze strany úřadů.

V září 2013 byl vyhlášen historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou společně uděluje Rada Evropy, Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.

Lidskoprávní organizace Memorial byla založena v roce 1987 aktivisty za lidská práva v bývalém Sovětském svazu, kteří chtěli zajistit, aby oběti útlaku komunistického režimu nebyly nikdy zapomenuty. Mezi zakladateli byli nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a obhájkyně lidských práv Světlana Gannuškinová. Memorial vychází z myšlenky, že konfrontace se zločiny minulosti je zásadní pro prevenci nových zločinů.

Po rozpadu Sovětského svazu se Memorial stal největší organizací na ochranu lidských práv v Rusku. Kromě toho, že Memorial zřídil dokumentační centrum obětí stalinské éry, shromažďoval a systematizoval informace o politickém útlaku a porušování lidských práv v Rusku. Memorial se stal nejvýznamnějším zdrojem informací o politických vězních v ruských vazebních zařízeních. Organizace stála také v čele snah o boj proti militarismu a prosazování lidských práv a vlády založené na zásadách právního státu.

Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 za účelem podpory lidských práv a demokracie na Ukrajině. Centrum se zasazuje o posílení ukrajinské občanské společnosti a vyvíjí tlak na úřady, aby se Ukrajina stala plnohodnotnou demokracií. Aby se Ukrajina stala právním státem, Centrum pro občanské svobody se aktivně zasazovalo o to, aby se Ukrajina stala členem Mezinárodního trestního soudu.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Centrum pro občanské svobody zapojilo do úsilí o identifikaci a zdokumentování ruských válečných zločinů proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery hraje centrum průkopnickou roli s cílem pohnat viníky k odpovědnosti za jejich zločiny.

Loňskou cenu dostali za boj za svobodu slova filipínská novinářka Maria Ressaová a spoluzakladatel ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, který patří mezi kritiky prezidenta Vladimira Putina.