Pravda do kapsy

KOMENTÁŘ

Pravda do kapsy
Elon Musk a jeho firma xAI spustili internetovou encyklopedii Grokipedia. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Elon Musk a jeho firma xAI spustili internetovou encyklopedii Grokipedia, má být alternativou globálně užívané Wikipedie. Oproti ní slibuje ideologickou nezaujatost, předsudky, nemístnou přecitlivělostí a politickými zájmy nezkreslenou pravdu. Obsah nové internetové encyklopedie má tvořit umělá inteligence.

Wikipedii (většinou anglickou) užívám docela často s vědomím, že se nedá brát úplně vážně, je to dílo stvořené mnoha přispěvateli, jejich motivace skutečně mohou být různé – a také bývají, v některých heslech se také odehrávají jakési autorské bitvy, v nichž se každá z bojujících stran snaží protlačit svou verzi. Nemusí jít jenom o otázky interpretace toho či onoho, nějakou názorovou dimenzi má i výběr toho, co by v heslu mělo být zaznamenáno, třeba i neutrálním způsobem. V době začátků byla Wikipedie brána jako rychle dostupná internetová příručka, užitečná ve chvíli, kdy se člověk rychle potřebuje dozvědět alespoň něco, není ale radno na ni příliš spoléhat. Postupem doby (a jistě také rozšiřováním a mnohdy i zpřesňováním obsahu té encyklopedie) se z ní pro mnoho (tipoval bych většinu) uživatelů stal autoritativní zdroj, informace z nějž stačí nekriticky přijmout. I při vědomí toho všeho ale vnímám představu, že by mohla být nahrazena výtvorem umělé inteligence, jako zásadní změnu k horšímu. Jistě, nikde není psáno, že Grokipedie bude úspěšná, překážkou může být i to, že je placená.

 

Nevnímám přitom jako zásadní to, že s nezaujatostí Grokipedie to může být všelijaké, což se hned po startu encyklopedie různí autoři pokoušeli s různou mírou přesvědčivosti dokázat. I kdyby nebyla nijak „cinklá“, znamenalo by to další posílení role umělé inteligence jako arbitra pravdy, další krok k naplnění technoutopie, jejíž přísliby se ovšem v realitě obracejí ve svůj protiklad. Utopiím se to stává pravidelně. Představa osvobození se naplní v realitě zotročení. Představa akcelerace pokroku člověka jako druhu i jako jednotlivce může směřovat k realitě jeho úpadku v obou těch smyslech. Jenom s tou akcelerací toho procesu to může být pravda.

Jistě existují oblasti, v nichž umělá inteligence urychluje růst poznání. V každodenní realitě většiny lidí se ale její rychlý nástup projevuje invazí náhražek, které se stávají novým standardem, propastně nízkým společným jmenovatelem. Uniformní náhražky obrazu, uniformní náhražka jazyka a vůbec lidského vyjádření, uniformní náhražka vědění, náhražka vztahu. Ušetří člověku mnoho úsilí, může nosit v kapse svůj zdroj pravdy (sice často chybující), připravený pro situaci, kdy by mohlo být potřeba projevit nějakou znalost. Ideální pro výměny názorů na sociálních sítích, které i tak často sestávají z rychlé výměny prefabrikovaných floskulí. Byla by v tom značná ironie, kdyby ta simulace debaty zdegenerovala ve výměnu pouček nabraných ze stejného zdroje, mnohdy se to tak asi děje. Podle optimistických představ umělá inteligence uvolní člověku ruce, umožní mu napřít svoje úsilí k věcem skutečně podstatným, konečně na to bude mít čas. Realita je ale, zdá se mi, dost jiná. Mění ho v bytost spokojenou s náhražkou, možná ani ne tak spokojenou, jako spíš nevědomou si toho, že něco jiného než náhražka vůbec může existovat, případně vystrašenou tím, že dosáhnout reálného vztahu, vyjádření, zobrazení vyžaduje úsilí a úspěch při tom vůbec nemusí být zaručen. Nabádá ho vzdát se základních atributů lidství.

Elon Musk nedávno na svojí sociální síti sdílel fotku pořízenou v ústředí svojí firmy Tesla. Designovaná sedačka zasazená do bílé zdi, pod ni někdo rukou napsal: Budoucnost je autonomní. Myšlena je samozřejmě autonomie strojů, samořídících aut a podobně. Jak to bude s autonomií člověka? Pokud většinově zaujme postoj pasivního a pochybností prostého příjemce „blahodárných“ náhražek, může to být budoucnost objektu bez vůle, jehož některé potřeby budou uspokojovány, jiné vytlačovány za hranice sféry prostého uvědomění si jich. Podobně neuvědomělý může být jeho život – nechat se postrkovat od vzruchu ke vzruchu, informace k informaci, mezi strojově standardizovanými vjemy. Když bude mít štěstí, třeba si ani nevšimne, že naživu je.

×

Podobné články