Za Babiše nám ujel vlak zelené revoluce. Tvrdě za to zaplatíme.

Za Babiše nám ujel vlak zelené revoluce. Tvrdě za to zaplatíme.komentář
Komentáře

komentář

Lenka Zlámalová

Kdo nechytí trend na začátku a nepřipraví se na jeho následky, končí mezi poraženými. To se bohužel České republice v posledních zhruba čtyřech letech stalo se zelenou revolucí a ohlašovanou kompletní změnou evropského ekonomického modelu, ke kterému se včera započatý summit Evropské unie chystá položit základní kámen. Plán nese ambiciózní jméno Nový zelený úděl (New Green Deal) a rétorika za ním zní opravdu ambiciózně. „Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“ prohlásila von der Leyenová při prezentaci plánu v Evropském parlamentu. Význam evropské zelené dohody přirovnala k americkému programu z 60. let minulého století, který vyústil v přistání člověka na Měsíci. „Cílem je smířit naše hospodářství s naší planetou. Starý růstový model, který stojí na fosilních energiích a znečišťování, se přežil,“ řekla dále von der Leyenová.

Bohužel to ekonomicky nevychází. Není to plán, který by přirozeně vedl k prosperitě. Zelené technologie včetně obnovitelných zdrojů energie nebo elektromobilů nejsou vývojově tak daleko, aby byly v masovém měřítku ziskové. Proto je potřeba přinést úplně novou regulaci, která je uměle zvýhodní. Plán se jmenuje zelené finance. Velmi zjednodušeně rozdělí všechny možné zdroje energií i druhy průmyslu na čisté, neutrální a špinavé. Čisté dostanou speciální bonus. Banky budou regulací tlačeny je zvýhodňovat. Půjčovat na ně, ať už přes úvěry, nebo dluhopisy za nižší úrok. Pojišťovny je budou muset výhodněji pojišťovat. U neutrální kategorie bude status quo. Banky se k nim budou chovat jako dosud. U špinavých energií a průmyslu budou naopak muset připočíst rizikovou přirážku. O tom, co je čisté a špinavé, právě teď rozhodují politici v Bruselu. Je to rozhodnutí čistě politické. Schovávat se za odbornost a vědu je pokrytectví.

V Evropské radě máme právo veta celého plánu. Tlak ale bude obrovský. Zvlášť na premiéra přichyceného při nelegálním čerpání evropských dotací. Bohužel na něj nejsme vůbec připraveni. O své zájmy jsme se nedokázali postarat včas. Ani doma připravit svůj průmysl či energetiku na šok, který přijde. Ani si vytvořit dost silnou koalici států s podobnými zájmy.

Zelené finance a škatulkování zdrojů a branží jako čisté a špinavé nespadly z nebe tady a teď. Na plánu „udržitelných zelených financí“ se v Evropské unii v zákulisí různých odborných skupin pracuje od Pařížské klimatické dohody v roce 2015.

Brusel tomu záměrně nedělal velkou reklamu, protože si moc dobře uvědomoval, jak je ten plán drahý a mimořádně kontroverzní. Tu obavu ještě umocnily loňské i letošní protesty žlutých vest ve Francii, které odstartoval návrh Emmanuela Macrona na uhlíkovou daň z nafty a benzinu.

Foto:

echo

U nás se za celou dobu o zelených financích a všech jejich následcích nevedla téměř žádná debata. Kolikrát jste o tom plánu slyšeli mluvit Andreje Babiše, ministra životního prostředí Richarda Brabce či ministryni financí Alenu Schillerovou, která má v resortu finanční regulaci? Důkladná rešerše v archivech ukazuje, že ani jeden z nich celé ty roky zákulisních příprav nevarovali, co se chystá, a zemi na to nepřipravovali. To stejné platí bohužel o většině opozice.

Jediný, kdo před dopady zelené finanční revoluce soustavně veřejně varoval, byla Česká národní banka, zodpovědná za regulaci finančního trhu. Nejdřív ústy viceguvernéra Mojmíra Hampla, pak jeho nástupce Marka Mory.

Od začátku bylo zřejmé, že jedním ze strategických bodů bude, jestli bude mezi čisté zelené zdroje zařazena jaderná energie. Cílem zelených financí je uhlíková neutralita. Atom je zdroj bezemisní, takže by to dávalo smysl. Zároveň ale bylo jasné, že odpůrci jádra z Německa a Rakouska udělají všechno pro to, aby skončilo mezi špinavými zdroji.

Naši potenciální partneři v jaderné koalici Finové a Francouzi po celou tu dobu velmi intenzivně pracovali na dostavbě nových jaderných bloků. Stejně tak začala i s povolenou státní podporou od Evropské unie nové bloky v Hinkley Point C připravovat Velká Británie. My jsme naopak jen krátce po nástupu vlády sociální demokracie, lidovců a Andreje Babiše v roce 2014 zrušili rozjetý tendr na výstavbu nových bloků v Temelíně. S oficiálním vysvětlením, že si prostě nejsme schopni v Bruselu vyjednat státní podporu. Britové ji pár týdnů nato dostali.

Od té doby jsme se nepohnuli v přípravě nových bloků ani o milimetr. Se svými zájmy zůstáváme dost izolováni. Finové, kteří právě Unii předsedají, jádro mezi zelené zdroje netlačí. Už to není jejich zájem, za nějž by politicky krváceli. Financování svých rozestavěných atomových elektráren mají nasmlouvané až do finiše. Totéž platí pro Francouze a Brity. Jaderná koalice se bude dávat dohromady velmi těžko. Pokud ještě vůbec existuje.

Je to daň za promarněný čas od roku 2015, kdy se zelené finance začaly v bruselském zákulisí chystat. Ať si o Novém zeleném údělu myslíme cokoliv, nejsme na jeho tlak připraveni. To nás přijde draho. S Andrejem Babišem jsme zaspali a tvrdě za to zaplatíme.

Další texty Lenky Zlámalové zde.