Bílé stany pro migranty. Rakousko má dvojnásobek žadatelů o azyl
IMIGRANTI V EU
Bílé stany, které rakouské úřady zřizují na jihu a západě země, aby v nich ubytovávaly migranty a žadatele o azyl, vzbuzují podle agentury AFP kritiku a obavy. Ve srovnání s loňským rokem do země letos již nyní přišel dvojnásobek žadatelů o azyl. Podle úřadů stany představují jen dočasné řešení, což však odmítají někteří obyvatelé a část představitelů samospráv.
Na jihu a západu Rakouska, kde nejčastěji migranti a možní žadatelé o azyl překračují hranici, úřady zřídily na 35 stanů. V každém z nich se může ubytovat osm lidí. „Jedná se o mimořádné a krátkodobé opatření, které nám pomůže ubytovat všechny, kteří to potřebují,“ řekl agentuře AFP Thomas Fussenegger, mluvčí vládní agentury BBU, která se o žadatele o azyl stará.
Innenminister Gerhard Karner schließt trotz Kritik weitere Zelt-Notquartiere für Flüchtlinge nicht aus. In Grenzgemeinden, wo täglich immer mehr Migranten aufgegriffen werden, wächst unterdessen der Unmut. #ServusNachrichten pic.twitter.com/ebiEvwja3Y
— Servus Nachrichten (@ServusTV_News) October 18, 2022
Do Rakouska přišlo od začátku roku na 70.000 migrantů bez potřebných dokladů a možných žadatelů o azyl. To je dvakrát tolik co za celý loňský rok. Rakousko také udělilo ochranu 57.000 Ukrajinců. Pro mnohé migranty je Rakousko jen tranzitní zemí. Pokud je ale zastaví policie a nemají podanou žádost o azyl, tak ji musí podat v Rakousku, protože jinak jim hrozí vyhoštění.
Nevládní organizace úřady kritizují, že se nedokážou o migranty efektivně postarat, čímž „zcela zbytečně“ vznikly problémy s ubytováním. Podle nich v současnosti neexistuje migrační krize, jak tvrdí někteří politici či média. „Uprchlíci musí znovu bydlet ve stanech. To nikdo nechce a tomuto nelidskému způsobu ubytování bylo možné předejít,“ uvedly nevládní organizace ve společném prohlášení.
Rozhodnutí úřadů kritizuje také starosta čtyřtisícového města St. Georgen im Attergau na severozápadě Rakouska Aigner Ferdinand. Podle něj stany nejsou vzhledem k příchodu zimy vhodné pro delší ubytování migrantů. Dodal také, že někteří obyvatelé se obávají „velkých skupin složených pouze z mužů“. O podobných obavách mluví i parlamentní opozice. Podle šéfa Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla vláda vede zemi do stejné situace jako v roce 2015, kdy do Rakouska přišlo na 90.000 migrantů bez povolení.
Rakouská vláda se snaží snižovat počty těchto migrantů jednáním se zeměmi, které se nacházejí na balkánské trase. Tu v posledních měsících využívá rostoucí počet migrantů a potenciálních žadatelů o azyl. Na začátku tohoto měsíce rakouský kancléř Karl Nehammer jednal v Budapešti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Vučić slíbil, že Srbsko, z jehož území se na balkánské trase pokouší překročit hranici do EU největší počet migrantů, sladí svou vízovou politiku s dalšími státy EU. Kvůli rostoucímu počtu migrantů na balkánské trase obnovila Česká republika na konci září kontroly na hranici se Slovenskem.
