1 komentář

Pozdvižení s pivem a proč je to Babišovi k smíchu

Témata: , ,

Myslet si, že my Češi jsme hlupáci a za laciné pivo ochotně sloužíme každému, možná není úplně od věci. Chybou je však předpokládat, že neumíme počítat. Umíme, a to i poměrně složité daňové úlohy. Proto se národní kratochvílí stalo promýšlení, jak se bude od května počítat DPH, až vláda Andreje Babiše zavede u piva už třetí sazbu této daně. Jinak se bude danit točené pivo, které vypiju v hospodě, a jinak pivo, které odnesu ve džbánku. Jiná sazba bude u stánků, jinou sazbu bude mít alkoholické a nealkoholické pivo, přitom u nealkoholického nutně nemusí být menší. Ještě by se dalo pokračovat.

Další komplikace vznikla, když ministryně financí Alena Schillerová podotkla, že se občané nemusí o sazbu DPH vůbec starat, protože pivo jejím snížením stejně nezlevní, a natočené do džbánku bude stát stejně, jako kdybych ho vypil u stolu štamgastů. Výnos hospodští prostě využijí k uhrazení nákladů za účtování na pokladnách EET, protože tím usnadňují práci finančním úředníkům. Tím ovšem zpochybnila původní záměr svého šéfa a ten okamžitě přispěchal s výkladem, že přeřazení točeného piva do desetiprocentní sazby DPH umožní snížit aktuální cenu o devět procent. „Takže bych očekával od hospodských poděkování a můžou lidem zlevnit půllitr točeného piva o 4,95 koruny,“ vyzval premiér restauratéry, zřejmě na příkladu plzeňského, které dnes v centrech velkých měst stojí 55 korun.

Bude zajímavé sledovat, jak dlouho tato iluze premiérovi vydrží. Mohl by se poučit z přelomu let 2016 a 2017, když na začátku první vlny EET snížil o šest procent sazbu DPH na teplá jídla a nealkoholické nápoje v restauracích. Hospodští nezlevnili jídlo o šest ani o pět procent, ale se svými dodavateli využili převrat s EET k tomu, že o devět procent zdražili. Za pozornost stojí, že od té doby má na růst tržeb restaurací větší vliv zvyšování cen než rostoucí konzum obyvatelstva, což zřejmě patří k vedlejším efektům první vlny EET. Pokud se po dalším snížení sazby DPH počátkem května aspoň udrží dosavadní tempo zdražování, pak můžeme být rádi.

Existují ovšem i další pochybnosti vyvolané plány na nižší zdanění točeného piva. Hlavním účelem tohoto kroku přece měla být pomoc malým venkovským hospodám, které nejvíc trpí povinností účtovat na pokladnách EET a kterým většinu tržeb zajistí pivaři. Avšak každý snadno pochopí, že nejvíc vydělají velké městské pivnice a ty nejmenší hospody na venkově nedostanou ani korunu. Pokud jde o opravdu malý podnik, který má otevřeno jen dva dny v týdnu a prodej piva mu zajišťuje aspoň polovinu tržeb, pak DPH neplatí, pokud každý provozní den hosté nevypijí aspoň 200 piv. V malých vesnicích se to obvykle nezvládne. Hospodský jako neplátce DPH tedy může spoléhat jen na filantropické sklony dodavatele, který DPH odvádí místo něho. Jinými slovy, jako zavedení EET v hospodách před třemi lety je i letošní snížení DPH pomocí velkým hráčům, kteří tak dostanou do ruky další nástroj na likvidaci těch malých.

Na nás si nepřijde

Premiér Babiš je obyčejným populistou, kterého dohnaly vlastní nepromyšlené sliby a teď bude mít pěknou ostudu, dalo by se uzavřít. Jenže Babiš či jeho marketingoví borci obvykle myslí o krok dál. Divadlo s nižší sazbou DPH na pivo mělo odvést pozornost od toho, že v květnu proběhne 3. a 4. vlna EET, která nepochybně sníží dostupnost, a tedy i zdraží služby řemeslníků.

Případnou nespokojenost s tím, že instalatér po mně chce dvakrát vyšší taxu, stejně nepřebije levnější pivo, ale pozornost spolehlivě odvede vášnivá debata o tom, proč vlastně pivo nezlevnilo. Bude možné kritizovat premiéra, ministryni financí, pranýřovat zištnost restauratérů nebo třeba opozici, která zase přehání. U piva je všechno relativní, všechno se dá zpochybnit a ani důsledky další vlny EET už nebudeme brát tak vážně.   

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více