Zeman tlačí na ústavní soudce: Odmítněte stížnost, nebourejte systém

TLAK NA ÚSTAVNÍ SOUD

Zeman tlačí na ústavní soudce: Odmítněte stížnost, nebourejte systémAKTUALIZOVÁNO
Domov

edi Echo24

Návrh skupiny senátorů na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny, o níž má podle zjištění Echo24 již v úterý rozhodnout Ústavní soud, trápí prezidenta Miloše Zemana. Podle něj by změna volebního zákona několik měsíců před volbami vedla k destabilizaci politického systému v zemi. „Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, pokud to má Ústavní soud probírat krátce před volbami. Ve skutečnosti by vedla k destabilizaci politického systému,“ řekl prezident v Press klubu Frekvence 1. Miloš Zeman se proto v této věci v neděli obrátil na ústavní soudce. Podle vlastních slov je upozornil, že ÚS má situaci stabilizovat, nikoli bourat. V pondělí Zeman zaslal ÚS dopis, který je zveřejněn na webu Pražského hradu.

Podle stížnosti 21 senátorů za STAN, KDU-ČSL a TOP 09 z roku 2017 znevýhodňuje stávající volební systém malé strany. Server Echo24 zjistil, že Ústavní soud o stížnosti bude jednat již v úterý. Většina senátu Ústavního soudu se přitom kloní k tomu, aby byly dvě sporné části z dob opoziční smlouvy z volebního zákona vymazány. To by posílilo pozici menších stran.

„Jakožto advokát senátorů, kteří napadli před třemi lety současný volební systém z řady dobrých důvodů, pokládám postup prezidenta republiky za bezprecedentní snahu ovlivnit nezávislé úterní rozhodování Ústavního soudu. Prezident nemá v řízení žádné postavení,“ uvedl na twitteru europoslanec STAN Stanislav Polčák.

V Otázkách Václava Moravce zaznělo, že prezident Zeman vyhlásil termín říjnových voleb po dohodě s premiérem Andrejem Babišem. Cíleně, s více než devítiměsíčním předstihem, již ve svém vánočním poselství. Tak časně se to dosud v historii ČR nestalo. Podle ČT to bylo právě kvůli ústavní stížnosti senátorů. Vyhlášením termínu voleb totiž oficiálně začíná předvolební kampaň a zasahování do rozjetého procesu voleb pak může být argumentem odpůrců změny systému.

Zeman zaslal Ústavnímu soudu dopis, ve kterém kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Změna volebního zákona by podle něj vedla k ústavní krizi. Zeman dopis napsal jako amicus curiae, takzvaný přítel soudu, tedy někdo, kdo není účastníkem sporu, ale soudu nabídne svůj názor. Zdůvodnil to tím, že je jako hlava státu zodpovědný za ústavní stabilitu České republiky. Ústavní soud již uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení. Ústavní soud se návrhem patrně začne zabývat v úterý.

Informaci, že o stížnosti bude jednat soud příští týden, potvrdil serveru Echo24 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Plénum svolávám k jednání na každé úterý a na jeho program zařadím návrhy předložené jednotlivými soudci zpravodaji, kteří své návrhy po zpracování rozesílají všem soudcům. K živým projednávaným věcem se zásadně nevyjadřuji, ale v daném případě učiním výjimku. Ve věci návrhu skupiny senátorů na zrušení části volebního zákona nejsem soudcem zpravodajem, takže jsem těžko mohl získávat před jeho zařazením podporu, když mi jeho obsah ani nebyl znám. A k projednávání jsem jej zařadil v okamžiku, kdy byl soudcem zpravodajem rozeslán,“ řekl v rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím čísle.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) si myslí, že by se Sněmovna neměla za současného stavu revizí zabývat. „Nesouhlasím, že bychom v legislativním stavu nouze něco přijímali. Něco tak zásadního jako je revize volebního systému ve zkráceném jednání je naprosto nepřípustné,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Podle části senátorů malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také u Ústavního soudu napadli ustanovení volebního zákona, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent. Podle navrhovatelů tento požadavek brání vzniku předvolebních koalic, vede ke zvýšení počtu stran ve Sněmovně a znovu zvyšuje počet hlasů potřebných pro získání mandátu u menších uskupení.

„Kdyby se zrušilo aditivní kvórum pro koalice, tak žádný zásah parlamentu do volebního zákona není nezbytný. Platila by obecná uzavírací hranice 5 procent a to i pro koalice. Pokud by ovšem Ústavní soud zrušil rozdělení volebních krajů nebo D‘Hondtovu formuli a nebo obojí, tak by to zásah parlamentu vyžadovalo. U takto proděravělého volebního zákona by totiž nebylo zřejmě, jak se mají volby konat.“ řekl v rozhovoru pro Echo24 ústavní právník Marek Antoš.

Ústavní právník Jan Kysela pro Echo24 řekl, že pokud by byla z volebního zákona rozhodnutím soudu vyškrtnuta část týkající se přepočítávání hlasů na poslanecké mandáty, tak by zákonodárci museli schválit novou metodu přepočtu. Příští sněmovní volby se mají konat už letos 8. a 9. října. Podle Kysely by ale soud případně mohl vykonatelnost nálezu odložit až na dobu po volbách.