Právo na potrat musí být součástí listiny základních práv EU, řekl Macron v europarlamentu

RADA EU

Právo na potrat musí být součástí listiny základních práv EU, řekl Macron v europarlamentu
Francouzský prezident Emmanuel Macron Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.

Macron ve Štrasburku prezentoval hlavní priority francouzské předsednictví Rady EU, kterého se jeho země ujala na začátku ledna a která v červenci stejně jako před 13 lety předá Česku. Jednou z nich je i novela listiny základních práv Evropské unie.

„Dvacet let po vyhlášení naší Listiny základních práv, která zejména zakotvila zrušení trestu smrti v celé EU, doufám, že se nám podaří tuto listinu aktualizovat, zejména pokud jde o ochranu životního prostředí nebo uznání práva na potrat," řekl Macron ve Štrasburku. „Otevřeme tuto debatu svobodně s našimi spoluobčany a apelujme na evropské svědomí, abychom vdechli nový život našemu souboru práv, který tvoří tuto Evropu silnou ve svých hodnotách, jedinou budoucnost našeho společného politického projektu," dodal francouzský prezident.

Macronův projev nabídl tři hlavní motivy: demokracii, pokrok a obranu. Za aktuální výzvy označil francouzský prezident změnu klimatu, digitalizaci a otázku bezpečnosti a míru v Evropě. EU podle Macrona nesmí pouze reagovat na krize ve svém okolí, ale musí aktivně jednat a vyzbrojit se, aby si zajistila svou nezávislost na rozhodnutích a jednání jiných zemí.

„Bezpečnost našeho kontinentu vyžaduje strategické přezbrojení naší Evropy jako mocnosti míru a rovnováhy, zejména v dialogu s Ruskem. (...) My Evropané musíme společně vznést vlastní požadavky a zajistit, aby byly respektovány. Musí to být upřímný dialog, kladoucí si požadavky tváří v tvář destabilizaci, vměšování a manipulaci," uvedl Macron.

EU musí v nadcházejících týdnech "dokončit evropský návrh na vytvoření nového bezpečnostního a stabilizačního řádu", řekl Macron. „Měli bychom jej vytvořit my Evropané, poté jej sdílet s našimi spojenci v rámci NATO a následně jej navrhnout k jednání Rusku," uvedl Macron.

Unie má s Británií podle Macrona dlouholetý přátelský vztah, ale obě entity k sobě opět musí najít cestu. Budování důvěry vyžaduje „dobrou vůli" britské vlády a dodržování dohod, dodal.

Evropský blok by neměl zapomínat na západní Balkán, který je v srdci Evropy, ale nese jizvy minulosti, řekl Macron. EU má povinnost dát těmto zemím reálné termíny a podmínky pro jejich vstup do sedmadvacítky.

Africe musí Evropa nabídnout novou formu partnerství, protože nás s tímto kontinentem pojí nejen historie, ale hraje se na něm i o naši budoucnost, uvedl Macron. Navrhuje ekonomickou podporu, pomoc v boji s terorismem a podporu legálních cest vzdělaných lidí z Afriky do Evropy. Na téma africko-evropské spolupráce chystá Francie během svého předsednictví konferenci.

„Náš sen se musí stát realitou, musíme ho dát k dispozici našim občanům. Máme na to sílu i prostředky a proto nám věřím," zakončil projev Macron.

V reakci na komentáře poslanců později Macron obhajoval francouzský postoj k jaderné energii a jeho zařazení mezi zelené zdroje energie v rámci taxonomie EU. Schválení jádra jako zelené energie se podle něj opírá o vědecké poznatky. Stejně tak je Francie připravena pomáhat i státům, které jsou závislé na plynu, přestože je tuto závislost potřeba omezit.

Macron vyzdvihl roli EU při boji s pandemií covidu-19. Členské země včetně Francie si díky spolupráci byly schopné opatřit dostatek očkovacích prostředků a mohly také poskytnout 120 milionů dávek Africe, zatímco Čína jí věnovala 16 milionů dávek, uvedl. Podpora produkce vakcín přímo v Africe je podle Macrona klíčová pro boj s pandemiemi jiných nemocí v budoucnosti a nikoliv jen řešením té stávající.

Několik francouzských poslanců se pokoušelo položit dotaz na francouzskou národní politiku. Nově zvolená předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ale tyto diskuse rázně ukončila a připomněla, že zde není místo pro kampaň před francouzskými prezidentskými volbami. Ty se uskuteční v dubnu.