Devatenáct zemí EU chce dobrovolný, nebo vynucený návrat části afghánských přistěhovalců

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný, nebo vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan.

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.
​​​​​

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila také norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

Země naléhavě žádají Evropskou komisi (EK), aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek.

Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi EK, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že EU si již nemůže dovolit nečinnost.

Země také navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.