České řešení drahé elektřiny je fiasko. Jak pomáhají u sousedů?

PRUDKÉ ZDRAŽOVÁNÍ

České řešení drahé elektřiny je fiasko. Jak pomáhají u sousedů?
Ačkoli všechna řešení energetické drahoty mají svá úskalí, Česko se zatím vydalo jednou z nejméně efektivních cest. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Markéta Malá

S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže a o desítky miliard zatíží rozpočet. Ty by pak stát mohl získat zpět na kontroverzní dani z neočekávaných zisků, o které se rozhodne do podzimu. Ačkoli všechna řešení drahé elektřiny mají svá úskalí, Česko se zatím vydalo jednou z nejméně efektivních cest.

Vláda odmítala představit jakoukoliv přesnější podobu úsporného tarifu, což se jí nakonec vymstilo, když se začaly šířit informace o tom, že slibovaných „až sedmnáct tisíc“ pro domácnost na elektřinu či plyn, se konat nebude a že každá domácnost dostane plošně slevu zhruba dva tisíce. I poté, co se začala šířit kritika, trvalo resortu průmyslu poměrně dlouhou dobu, než vůbec zareagoval a přispěchal s vysvětlením.

Z balíku 40 miliard tak domácnosti do konce tohoto roku dostanou prostřednictvím tarifu jen čtvrtinu, zbytek se bude čerpat až od února příštího roku. Od října se všem odpustí také poplatek na obnovitelné zdroje, to znamená 599 korun za každou MWh spotřebované elektřiny. Konečná podoba pomoci je ale dále neznámá. Vláda tvrdí, že je pro ni tarif „priorita“ a že bude projednán na prvním poprázdninovém jednání 24. srpna.

Do 10. září se pak má rozhodnout také o zavedení tzv. windfall daně, tedy daně z neočekávaných zisků. To by se mohlo týkat části energetického sektoru a také bank, mimořádné příjmy do rozpočtu by se pak podle úvah šéfa ministerstva financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly sloužit ke kompenzacím drahých energií. Aby daň mohla být zavedena, muselo by být přesně specifikováno, jak se bude mimořádný zisk vypočítávat, stejně tak by mělo být stanoveno přesné časové ohraničení, aby toto zdanění nezůstalo navždy.

Jiné evropské státy se snaží své obyvatele před energetickou drahotou často mnohem tvrdšími a systémovějšími zásahy. Často jsou to ještě více proinflační opatření, než je náš úsporný tarif. Mnoho vlád rodinám dopřálo plošně velmi štědré jednorázové příspěvky. To ale silně prohloubilo jejich zadlužení a daňoví poplatníci si dříve či později pomoc budou muset zpětně zaplatit třeba vyššími daněmi. Jinde se rozhodli pro systémová opatření a ceny elektřiny zastropovali na mnohem nižší ceně, než je aktuální na trhu.

Slovensko

Slovenská vláda zafixovala cenu elektřiny na dva roky na 61 eur za MWh. Tržní cena aktuálně dosahuje až 400 eur za MWh. Stát zde v hlavním energetickém podniku Slovenské elektrárny vlastní 34procentní podíl. Zbylým akcionářům vyhrožovala už dříve uvalením speciální daně. Ti nakonec přistoupili raději na to, že se bude elektřina fixovat, protože to pro ně bylo výhodnější než zdanění. Ve Slovenských elektrárnách jsou však pouze dva akcionáři, italská společnost Enel a EPH Daniela Křetínského.

Francie

Ve Franciei prezident Emmanuel Macron rozhodl o zastropování ceny elektřiny na 46 eurech za MWh. Tím na sebe strhl žaloby minoritních akcionářů největší tamější energetické společnosti EDF, v níž stát vlastní 84 procent. Vláda však plánuje co nejrychlejší převzetí společnosti pod plnou státní kontrolu, vykoupit zbylý podíl plánuje ještě do konce roku a investoři k tomu dostanou výhodnou prémii. Daňové poplatníky takový krok bude stát zhruba 10 miliard eur.

Polsko

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Domácnostem, které k vytápění používají uhlí, také vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 500 korun).

Maďarsko

Maďaři ceny elektřinu a plynu dlouhodobě zastropují, cena je pevně stanovena legislativou, což má obyvatele chránit před spotovými vysokými cenami. Stejně tak v červenci vláda rozhodla o zákazu vývozu zdrojů energie.

Německo

Němci se vydali cestou jednorázových dávek, které mají lidem pomoci nejen se zdražováním energií. Dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 korun), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 korun) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 korun). Německo také zároveň plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů.

Rakousko

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie, za celkem asi 1,7 miliardy eur (41,5 miliardy korun). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 korun).