Takže Trump takový paranoik nebyl

Takže Trump takový paranoik nebyl
Donald Trump Foto:

Foto: Shutterstock

Komentáře

špion FBI u Trumpa

Daniel Kaiser

Minimálně dva státníci západního světa dnes mají akutní podezření, že se před volbami stali předmětem hrátek tajných služeb vlastní země, řízených tehdy jejich politickými soupeři. V případu Andreje Babiše, který dal spustit čistku v rozvědce, o níž si myslí, že stála za účtem Julius Šuman, média reportují i to, co nevědí, včetně tvrzení prokazatelně nesmyslných. (Server info.cz citoval z kompromateriálu o údajném prodeji odposlouchávací techniky do Súdánu skrze egyptské tajné služby, zdroje Echa se zapřísahají, že to nebylo možné a že se to dá prokázat.) Naopak v případu Donalda Trumpa se americká a po nich i světová média zdráhají vrhnout na případ, který jim servírují politici, má všechny znaky skandálu a prokazatelně se stal.

Loni v březnu prezident Trump svým bombastickým stylem na Twitteru světu sdělil, že jeho mrakodrap  Trump Tower (měl v něm během kampaně hlavní stan) byl z pokynu bývalého prezidenta Obamy odposloucháván. Obama to vzápětí popřel, souběžně vypuklo všeobecné veselí: už to máme oficiálně, nejmocnější muž světa je paranoik. Posléze jsme se začali dozvídat, že FBI, která ještě před prezidentskými volbami (8. listopadu 2016) spustila vyšetřování údajného ruského zasahování do voleb, odposlouchávala okrajového člena Trumpova týmu Cartera Page, zřejmě na základě svodky britského exšpiona Christophera Steela. Pak jsme se dozvěděli, že Steela platili lidé od Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové. Nebo že když FBI na základě kvaziinformací od Steela žádala u soudu o povolení odposlechu Page, zatajila přitom, že ty kvaziinformace vznikly za peníze Demokratické strany.

Minulý týden New York Times přinesly, ale přitom zahrabaly hluboko do textu článku, skutečnou informaci. FBI do Trumpova štábu nasadila tzv. lidský zdroj. V pátek vyšlo najevo, že to nebyl klasický krtek, tedy agent, který by se ve štábu nechal přímo zaměstnat, ale profesor v Cambridgi Stefan Halper. Tento v Británii domestikovaný Američan kromě psaní o zahraniční a bezpečnostní politice radil v minulosti několika americkým prezidentům, současně měl v několika fázích svého života blízko k CIA a k britské rozvědce MI6. V létě 2016 ho FBI zaúkolovala jako informátora, aby se pokusil vytěžit některé členy Trumpovy kampaně, především už zmíněného Cartera Page a dalšího okrajového pracovníka Trumpova štábu George Papadopoulose. Nejsou vyloučena další překvapení, New York Times psaly o „minimálně“ jednom informátorovi. Samozřejmě FBI nešlo o nic jiného než o ruskou stopu (ale bohužel vyšetřovatel FBI Peter Strzok v srpnu 2016 psal v jedné SMS o „pojistné politice“, kterou v FBI diskutovali v souvislosti s možným Trumpovým vítězstvím).

Po ruské stopě už rok pátrá i speciální vyšetřovatel Robert Mueller, o kooperaci Trumpa s Rusy zatím neučinil žádné objevy, pokud si je náhodou nenechává pro sebe (nepravděpodobné, v dnešních USA se dostane ven všechno). Vypadá to na blamáž, spíš než pro Muellera by to byla blamáž pro demokraty a většinu médií, která rok a půl zaplňovala veřejný prostor nějakým příběhem, který byl možná čistý přelud. Pikantní je, čeho si všiml autor konzervativního (nikoliv trumpovského!) titulu National Review, bývalý federální prokurátor Andrew McCarthy (tady, https://www.nationalreview.com/2018/05/crossfire-hurricane-new-york-times-report-buries-lede): FBI nevedla proti Trumpově kampani kriminální vyšetřování, pro jehož zahájení by potřebovala silné indicie, ale vyšetřování kontrarozvědné, při němž si nemusí nechat koukat do karet. Bylo by správné, kdyby takové vyšetřování vedla proti Rusku, ale ona ho vedla proti americkým občanům, aniž zřejmě měla něco víc než neprůkazné drby.

Nás v České republice po zkušenostech s ištvanovsko-šlachtovským novátorstvím nepřekvapí metody, ale časoprostor – že něco takového je vůbec představitelné i pro nejdůležitější volby v největší demokracii světa.

Související články