Vše jsme udělali správně, na zákon o potratech jsme nehleděli, hájí se polští lékaři po smrti ženy

ÚMRTÍ V POLSKU

Vše jsme udělali správně, na zákon o potratech jsme nehleděli, hájí se polští lékaři po smrti ženy
Žena v Polsku zemřela po komplikaci v těhotenství, nemocnice, lékaři i média vyzývají ke zdrženlivosti. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Velkou bouři vyvolal nejen v Polsku případ ženy Agnieszky, která tento týden zemřela. Příčinou kritiky bylo to, že lékaři těsně před Vánocemi údajně neprovedli těhotné ženě potrat druhého plodu poté, co první nenarozené dítě v děloze zemřelo. Kolem případu panují velké emoce i s ohledem na velkou kritiku, která směřuje na nový polský zákon, který zakazuje právo na potrat.

Některá média v souvislosti s aplikací polského protipotratového zákona o návratu do středověku a obviňují lékaře, že z ideologických důvodů odmítli potrat provést. Sama nemocnice i odborníci ale postup lékařů hájí, k pochybení podle nich nedošlo.

Úmrtí 37leté Agnieszky z Černostochové nyní vyšetřuje specializované oddělení prokuratury v Katovicích. Emoce kolem případu, jehož se měl dotýkat jeden z nejpřísnějších zákonů o interrupcích v Evropě, se nyní snaží uklidnit jak sama nemocnice, tak odborníci a v neposlední řadě i některá polská média.

Agnieszka, jež byla v prvním trimestru a čekala dvojčata, si loni 21. prosince v nemocnici v Čenstochové stěžovala na stále silnější bolesti břicha a zvracení. Podle příbuzných jí lékaři ale řekli, že je to v případě vícečetného těhotenství normální. Nicméně 23. prosince zdravotníci zjistili, že jeden plod odumřel. Rodina tvrdí, že však nepovolili, aby byl z Agnieszčina těla mrtvý plod odstraněn. Podle tvrzení rodiny lékaři čekali, až samovolně ustanou i životní funkce druhého plodu. To lékaři odmítají. Podle nich byla naděje na záchranu druhého plodu, ke které pak ale kvůli komplikacím nedošlo, a potrat byl následně tedy proveden až po jeho úmrtí.

Žena se však po zákroku, k němuž došlo 31. prosince, cítila během ledna stále hůř a navštívila několik nemocnic. Měla zvýšené CRP, což svědčí o zánětu či infekci v těle. Nemocnice odmítá, že by zákrok zdržovala kvůli zákonu zakazujícím potraty, jak tvrdí rodina a někteří aktivisté. Agnieszka však 25. ledna zemřela.

I přes rozruch na sociálních sítích nemocnice i některá zdrženlivější média polská média informují, že Agnieszka nezemřela na komplikace po odebrání plodů a že o potratu bylo rozhodnuto okamžitě po úmrtí druhého dítěte. Navíc lékaři provedli před potratem i po něm řadu zákroků, které měly pacientce pomoci, tvrdí nemocnice v prohlášení, které má Echo24 k dispozici.

Lékaři postupovali odborně správně, říká odborník

„Poté, co došlo k úmrtí prvního dítěte, tedy 23. prosince 2021, se přistoupilo k vyčkávacímu postoji, protože existovala šance na záchranu druhého dítěte. Navzdory úsilí lékařů zemřel i druhý plod. Ihned bylo rozhodnuto o ukončení těhotenství. Lékaři zahájili mechanickou a farmakologickou indukci. Navzdory výše uvedeným opatřením nedošlo k žádné odezvě a 31. prosince jsme museli provést potrat,“ uvedla nemocnice v oficiálním vyjádření, které získal deník Echo24.

Zdrženlivá jsou ve svých článcích i některá opoziční i progresivistická, která se obvykle prezentují jako velcí zastánci práva na potrat. Mezi nimi například list Gazeta Wyborcza. Ten mimo jiné uvedl, že o sepsi, kvůli které měla podle rodiny Agnieszka zemřít, není v lékařských zprávách zmínka. Naopak v posledních dnech jejího života u ní lékaři objevili příznaky embolie a žena měla pozitivní test na koronavirus. Postupně pak ženě přestaly fungovat orgány, 23. ledna byla ještě po srdeční zástavě úspěšně resuscitována, o dva dny později ale zemřela. Pokud za úmrtí mohla sepse, je list zdrženlivý ve vynášení rozsudku i s ohledem na to, že by se v takovém případě jednalo spíše o zanedbání ze strany lékařů, nikoliv o úmysl neprovést potrat z ideologických důvodů.

I hnutí Strajk Kobiet (stávkové hnutí žen) sice viní lékaře ze smrti Agnieszky, ale zatím se zdrželo protestních akcí s tím, že kauza je nejasná a není zřejmé do jaké míry úmrtí souviselo s předchozím potratem.

Za své kolegy z Černostochové se postavili i někteří lékaři a odborníci na prenatální vývoj. „Pokud jedno z dvojčat zemře, zejména v prvním trimestru těhotenství, nikdy ho neodstraňujeme. Takové jsou světové standardy a nejbezpečnější model chování jak pro pacienta, tak pro živý plod," uvedl například lékař a odborník na perinatologii Maciej W. Socha v rozhovoru pro OKO.press.

Vyjádření nemocnice by newsroom on Scribd

„Toto těhotenství nemohlo být ukončeno. Ani já bych ji neukončil a podle mého názoru byl lékařský postup do konce prosince, který byl popsán ve vyjádření nemocnice, plně oprávněný a v souladu s vědou," říká Socha, podle nějž na případ neměl žádný vliv zákon zakazující potraty. Slova Sochy potvrzují i další lékaři.

Profesor Krzysztof Czajkowski, polský národní konzultant pro gynekologii a porodnictví, v rozhovoru pro ženský magazín listu Gazeta Wyborcza Wysokie Obcasy, připouští, že taková hodnoty CRP mohly ukazovat na sepsi a měly vzbuzovat obavy. Zároveň však vyzývá ke zdrženlivosti při vynášení soudů. „Dnes víme příliš málo na to, abychom mohli rozhodnout, co bylo příčinou smrti. Mezi zánikem plodu a úmrtím pacientky uplynuly více než tři týdny. Nevíme, co se během té doby stalo. Dnes můžeme pouze říci, že pokud v dvojčetném těhotenství zemře jeden plod, není to indikace k zásahu a ukončení těhotenství,“ vysvětluje profesor Czajkowski.

Rodina si také stěžovala, že se s ní lékaři odmítali bavit a vydat lékařskou zprávu. I to nemocnice důrazně odmítla. „Kontakt s rodinou pacientky byl udržován i po jejím příchodu na oddělení. Rodina měla samozřejmě možnost pacientku kontaktovat,“ uvedla nemocnice ve vyjádření, které má Echo24 k dispozici. Nemocnice v tomto ohledu přijala opatření v souladu s omezeními vyplývajícími z pandemie, která rodině pomohla navázat kontakt s pacientkou. Zdůrazňujeme, že personál nemocnice přijal veškerá možná a potřebná opatření, která byla zaměřena na záchranu života dětí a pacientky,“ uvedla nemocnice.

Polský ústavní soud, kterému dominují soudci dosazení konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), v říjnu 2020 výrazně omezil přístup Polek k legálním potratům. Do té doby mohly tento zákrok podstoupit tehdy, když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu. Z posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro 1000 ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě, tedy žena musí porodit i těžce poškozené dítě. Lékaři ve strachu z postihu podle médií raději odmítají uskutečnit potrat i v případech, kdy je ohrožen život matky.