„Žaloba ohledně Babiše měla být podána.“ Někteří právníci Zemana kritizují

„Žaloba ohledně Babiše měla být podána.“ Někteří právníci Zemana kritizují
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Foto: NSZ
Domov

ROZHODNUTÍ ŠÉFA ŽALOBCŮ

Echo24

Podle názoru některých právníků měl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podat žalobu proti správnímu rozhodnutí ohledně neexistence střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Advokát Tomáš Sokol připouští, že vyhodnocení „závažného veřejného zájmu“ je zcela v kompetenci šéfa žalobců, nesouhlasí ale s jeho argumentací k rovnému posuzování všech lidí. Podle dalšího advokáta Pavla France měl Zeman skutečnost, že je Babiš premiérem, přímo zohlednit ve prospěch podání žaloby.

Babiš čelil podezření, že v rozporu se zákonem o střetu zájmů stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér to odmítá. Středočeský krajský úřad loni řízení pravomocně zastavil s tím, že se přestupek nestal. Ve středních Čechách je Babišovo ANO ve vedení kraje. Zeman mohl rozhodnutí napadnout žalobou podanou ve veřejném zájmu, ale nepřistoupil k ní, ačkoliv nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) došlo k závěru, že Babiš má skutečně i nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert a že rozhodnutí krajského úřadu bylo nesprávné.

Zeman své rozhodnutí vysvětlil tím, že ve věci neshledal závažný veřejný zájem. Sokol potvrdil, že o tom, co je „závažný veřejný zájem“, může v tomto případě rozhodnout jedině nejvyšší státní zástupce.

„Veřejný zájem, nebo dokonce závažný veřejný zájem, není nikde exaktně definován. Ostatně ani nemůže být. Zcela principiálně vzato je veřejným zájmem to, aby byly dodržovány zákony,“ vysvětlil advokát. „Není-li veřejný zájem jasně definován, ocitáme se kdesi na rozhraní práva a politiky,“ podotkl konkrétně ke správním rozhodnutím. O tom, co je v dané věci závažný veřejný zájem, by podle něj šlo vést diskuse prakticky donekonečna.

NSZ zdůraznilo, že podání žaloby je naprosto výjimečným oprávněním, které lze využít jen ve zvlášť závažných případech. Franc z právní kanceláře Frank Bold ale poukázal na to, že žaloby veřejného zájmu jsou často podávány i ve zcela triviálních případech – například ve sporu o odstranění maringotky, užívání prodejny uměleckých předmětů či užívání výrobní haly.

„Jako vysoký představitel justice by měl nejvyšší státní zástupce postupovat s náležitou integritou a s pokorou k vůli zákonodárce. Z důvodové zprávy k soudnímu řádu správnímu lze vyčíst, že si zákonodárce přál, aby nejvyšší státní zástupce žalobu podával ve věcech veřejností citlivě vnímaných. Tuto podmínku případ pana premiéra rozhodně splňuje,“ uvedl Franc.

„Pan Zeman však argumentuje zcela proti duchu zákona o soudním řádu správním, když veřejně své rozhodnutí obhajuje tím, že nesměl zohledňovat skutečnost, že Andrej Babiš je premiér. Tuto skutečnost naopak měl zohlednit ve prospěch podání žaloby. V tomto kontextu je zřejmé, že státní zástupce selhal a zneužil svého postavení,“ dodal právník, podle nějž měl Zeman žalobu podat s ohledem jak na svou předchozí praxi, tak i na účel zákona.

Také Sokol se přiklání k názoru, že žaloba měla být podána. „Speciálně v případě premiéra se mi jeví jako velmi významné a zásadní, aby, pokud již nejvyšší státní zastupitelství dospěje k závěru, že se dopustil přestupku, bylo toto řekněme velmi důvodné podezření náležitým způsobem objasněno a projednáváno soudem,“ napsal. Podotkl, že by objasnění věci před soudem bylo i v zájmu samotného Babiše.

NSZ argumentovalo i tím, že možnost podat žalobu nelze posuzovat podle toho, zda jde o osobu veřejně známou, či tzv. bezvýznamnou. „Rozdílné hodnocení veřejného zájmu podle toho, jestli se jedná o osobu více či méně důležitou, by znamenalo narušení rovnosti osob před zákonem (...). Ve skutkově stejných případech je třeba postupovat stejně,“ uvedlo ve svém rozhodnutí. S tímto však Sokol nesouhlasí. Upozornil, že přestupku proti zákonu o střetu zájmů se může dopustit pouze veřejný funkcionář, tedy nikoliv tzv. bezvýznamné osoby.

„Apel na to, aby se se známými osobami zacházelo stejně jako s bezvýznamnými, je jistě obecně správný. Byl by plně na místě, kdyby šlo třeba o přestupek v silničním provozu. Tam si asi známý a tzv. bezvýznamný jsou zcela rovni. A tedy nelze napadat výsledek správního řízení jen proto, že se týká známé osobnosti. Pochybnosti ale takový argument budí, jde-li o situaci, v níž měl být porušen zákon, který se týká výhradně těch známých. Tedy politiků,“ poznamenal s tím, že nikdo nikoho nenutí, aby se funkcionářem stal.

„Pokud už se ale někdo veřejným funkcionářem stane, bere na sebe dobrovolně zákonná omezení z funkce vyplývající. Je-li zde dáno tak evidentní podezření, že veřejný funkcionář tato omezení porušil, jako tomu je v tomto případě, pak je podle mého názoru zcela lichý poukaz na potřebu rovnosti při vyřizování jeho věci s vyřizováním věci bezvýznamné osoby,“ uzavřel advokát.