První část pomoci z Brazílie projela do Venezuely, oznámil Guaidó. Za hranicemi je slyšet střelba

VENEZUELSKÁ KRIZE

První část pomoci z Brazílie projela do Venezuely, oznámil Guaidó. Za hranicemi je slyšet střelbaAKTUALIZOVÁNO
Protestující pochodují k mostu Simóna Bolívara. V čele davu jde opoziční politik Jose Manuel Olivares. Foto:

FOTO: Reuters

1
Svět
Echo24
Sdílet:

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

 

Šéf opozice Juan Guaidó, kterého západní země uznávají jako úřadující hlavu státu, na twitteru oznámil, že do Venezuely už projel z Brazílie první kamion s pomocí. Vůz se ale musel zastavit hned na kraji kvůli blokovací bariéře.

Guaidó sám je na hranicích s Kolumbií. V kolumbijském pohraničním městě Cúcuta by měla být humanitární pomoc vyložena a přes jeden z tamních mostů lidským řetězem přenesena do obce Ureňa na území Venezuely. Právě tam už se dopoledne místního času (odpoledne SEČ) objevily střety, když ureňští obyvatelé začali z mostu odstraňovat železné zátarasy a ostnatý drát, aby umožnili kamionům projet. Národní garda proti nim použila slzný plyn a podle některých zdrojů po nich střílela. Podle místních zdravotníků zranění utrpělo více než 20 lidí.

Guaidó, který je od ledna předsedou venezuelského parlamentu, se během demonstrací 23. ledna prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový prezidentský mandát Nicoláse Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa uznaly za hlavu Venezuely již Spojené státy i další americké země, posléze se přidaly také státy evropské a další. Opozice ale nyní potřebuje hlavně dostat na svou stranu armádu, jejíž část je zřejmě rozpolcená, ale bojí se Madurových represí.

Hlavní události venezuelské krize v datech

- 10. ledna – Autoritářský prezident Nicolás Maduro, který je hlavou státu od roku 2013, složil přísahu na druhé funkční období. Slib složil před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Maduro byl opětovně zvolen v květnu 2018, opozice a západní státy v čele s USA označily tyto volby za nedemokratické a nesvobodné. Několik zemí poté vyzvalo Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy oznámily, že ho nebudou uznávat, Peru na protest odvolalo z Venezuely svého chargé d‘affaires a Paraguay přerušila diplomatické vztahy.
- 23. ledna – Předseda parlamentu a vůdce opozice Juan Guaidó se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem.
- 24. ledna – Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise podpořili opozici a jí ovládaný parlament (prezidentem uznali poslanci EU Guaidóa až 31. ledna). Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly.
- 4. února – Španělská vláda jako první z EU oficiálně uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další země včetně České republiky.
- 6. února – Armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí. Český prezident Miloš Zeman pozval Guaidóa na návštěvu Česka.
- 8. února – Guaidó oznámil, že je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA.
- 12. února – Tisíce lidí vyšly do ulic Caracasu i dalších měst Venezuely, aby přiměly prezidenta Madura a armádu k otevření hranice pro humanitární pomoc. Maduro zopakoval, že zásoby do země nevpustí.
- 21. února – Vláda uzavřela hranice s Brazílií.
- 22. února – Podle nových údajů OSN z Venezuely uprchlo asi 3,4 milionu lidí.
- 23. února – Vláda nařídila částečně uzavřít hranice s Kolumbií, a to v místech, kudy se měla humanitární pomoc dostat do země. 

Agentura DPA uvedla, že čtyři nákladní auta na jednom mostě poblíž obce Ureňa v sobotu prorazila armádou rozmístěné zátarasy. Konvoj a lidi, kteří ho pěšky doprovázejí, venezuelské ozbrojené síly podle tohoto zdroje ostřelovali a použili i slzný plyn.

Do Cúcuty během soboty přešlo 13 příslušníků venezuelských ozbrojených sil. Kolumbijské úřady oznámily, že jde o 11 vojáků a dva policisty. Je mezi nimi armádní major, který podle agentury AFP řekl, že nesouhlasí s Madurem a je pro to, aby humanitární pomoc byla do Venezuely vpuštěna.

Ve venezuelské metropoli Caracasu se mezitím konají soupeřící demonstrace. Na jedné straně se jich účastní tisíce stoupenců opozice a na straně druhé rovněž tisíce příznivců prezidenta Madura. Venezuelští vojáci už v pátek při střetu v oblasti přiléhající k brazilským hranicím zabili dva domorodé obyvatele a dalších nejméně 15 lidí zranili, z toho několik vážně.

Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, za kterou je podle politických analytiků z velké části zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politiky. V zemi chybějí i základní potraviny a léky.


Čtěte dále: Venezuelská vláda nepustila europoslance do země. Chtěli se sejít s Guaidóem

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Kdo nedá, nedostane

EDITORIAL

Podněcujte svou vášnivost! je titulek rozhovoru Terezy Matějčkové s jedním z nejvýznačnějších psychoanalytiků současnosti Luigim Zojou. Tento přední italský ...

00:09

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články