Prokleté „tučko“. Kariéra nadzvukového letounu Tu-144 byla krátká a neúspěšná

Sovětský nadzvukový letoun

Prokleté „tučko“. Kariéra nadzvukového letounu Tu-144 byla krátká a neúspěšnáNOVÉ
Sovětský letoun Tupolev Tu-144 dokázal jako první dopravní letadlo na světě překonat rychlost zvuku Foto:

FOTO: Wikimedia Commoncs / Lev Polikashin / Лев Поликашин

5
Svět
Sdílet:

Elegantní sovětský letoun Tupolev Tu-144 dokázal jako první dopravní letadlo na světě překonat rychlost zvuku. Symbolem cestování supersonickou rychlostí se však stal britsko-francouzský konkurent Concorde. Tupolev, který poprvé vzlétl 31. prosince 1968, se potýkal s nízkou spolehlivostí a neúnosně vysokými provozními náklady. Doplatil ale i na to, že celé nadzvukové létání nakonec dopadlo podstatně hůře, než se ještě v polovině 70. let zdálo.

Když ale poslední den roku 1968 odstartoval z letiště v Žukovském u Moskvy ke své první zkoušce stroj s imatrikulací CCCP-68001, nikdo o neslavném konci typu ani neuvažoval. Ostatně premiérový let, při kterém seděli za řízením zkušení piloti Eduard Jeljan s Michajlem Kozlovem, trval jen 38 minut a měl hlavně ověřit základní chování Tu-144. Během první poloviny roku 1969 pokračovaly zkoušky, při kterých v červnu 1969 letoun konečně překonal rychlost zvuku.

Sovětům se tak opět podařilo vyhrát jedno z mnoha technických soupeření se Západem. V 60. letech minulého století jen málokdo pochyboval, že budoucnost letecké přepravy patří strojům, jež budou oblohu křižovat nadzvukovou rychlostí. Ačkoliv bylo zřejmé, že vývoj bude technicky i finančně mimořádně náročný, objevili se hned tři zájemci ochotní výzvu přijmout. Kromě Sovětů se o takové letadlo pokoušel americký Boeing, Britové a Francouzi se pak společně vrhli do vývoje Concordu.

Ten nakonec vzlétl zhruba dva měsíce po Tu-144, 2. března 1969, a mírné zpoždění proti sovětské konkurenci měl i jeho premiérový nadzvukový let. Ihned po zveřejnění prvních obrázků sovětského letadla se vzedmula vlna dohadů o průmyslové špionáži, Tu-144 i Concorde totiž konstruktérům z rýsovacích prken vzešly velmi podobné a Tupolevu se proto na Západě přezdívalo „Concordski“. Ve skutečnosti ale byla podobnost mezi stroji dána všeobecně platnými zákonitostmi aerodynamiky.

Důkazem je i Boeingův nikdy nedokončený projekt 2707, který jako by z oka vypadl oběma rivalům. Američané se ale ze závodu o vyrobení dopravního suupersoniku začátkem 70. let definitivně stáhli – Boeing totiž v únoru 1969 poslal poprvé do vzduchu velkokapacitní typ 747, který byl – na rozdíl od nadzvukových letadel – opravdu budoucností dopravního létání. A zatímco mezi prvním letem Jumbo Jetu a jeho zařazením do služby uplynul pouhý rok, byla cesta Tu-144 do provozu mnohem delší.

Nespolehlivé a náročné na palivo

Od „panenského letu“ do nasazení na linky nakonec uběhlo sedm let, během kterých se konstruktéři jen obtížně vyrovnávali například s velkou spotřebou paliva. Pověsti letadla nepomohla ani havárie na pařížském aerosalonu v červnu 1973. Při předváděcím letu se tehdy Tu-144 při vybírání prudkého klesání rozlomil a v jeho troskách zemřelo 14 osob. Piloti se možná lekli prolétávající francouzské stíhačky, podle jiné šlo o důsledek snahy trumfnout při letové ukázce Concorde.

Nakonec se ale nadzvukové „tučko“ přeci jen dostalo do služby Aeroflotu, a to 26. prosince 1975 na lince mezi Moskvou a kazašskou Alma-Atou. Nejprve dopravovaly náklad a poštu, teprve od podzimu 1977 jednou týdně i cestující. Kariéra stroje však měla nečekaně krátké trvání. Na konci května 1978 jednomu stroji během testovacího letu praskl přívod paliva a při následném nouzovém přistání přišli o život dva členové posádky. Tragický incident měl dohru v podobě zákazu letů s cestujícími.

Aeroflot, která byl jediným provozovatelem Tu-144, do té doby stihl vypravit pouhých 55 pravidelných letů, během nichž okusilo zážitek z cestování dvojnásobkem rychlosti zvuku 3284 cestujících. Výroba Tu-144 pokračovala i přes zákaz přepravy cestujících až do poloviny 80. let a celkem bylo do té doby dokončeno 16 strojů. Nečekané znovuoživení zažil letoun v polovině 90. let kdy krátce fungoval jako létající laboratoř pro potřeby americké NASA a několika soukromých firem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Neškodné airsoftové zbraně vyvolaly paniku na letišti v Paříži, cestující evakuováni

Rusko vyzkoušelo za dohledu Putina novou superzbraň – raketu dosahující hyperzvukové rychlosti

Sdílet:

Hlavní zprávy

Dva předvolební trháky

KOMENTÁŘ

Když se podíváte na předvolební průzkumy, vidíte na nich, že hegemonem je ANO, nicméně dlouhodobě sice ne moc, ale nepochybně ztrácí na Okamurovu SPD. Pro STAN ...

00:07

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články