1 závody Ameriky a Sovětů

První závod o Měsíc vyhrál Sovětský svaz. Jeho sonda se poprvé dotkla luny

, NOVÉ

Témata: , ,

V rámci sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc. Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství i neúspěchů. První úspěch zaznamenala sonda Luna 2, která z kosmodromu Bajkonur odstartovala před 60 lety, 12. září 1959. O den a půl později se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce.

O stejnou věc se přitom sovětští vědci pokusili již v lednu 1959, Luna 1 ale tehdy nabrala příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Velký odstup mezi první a druhou Lunou přitom vyvolal spekulace (poději potvrzené), zda se během osmi měsíců Sověti o podobnou věc nepokusili bez úspěchu – a bez oznámení letu veřejnosti. Vždyť jen necelý měsíc po „dvojce“ se do vesmíru vydala Luna 3, která na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce.

Smyslem letu první a druhé Luny ale nebyla jen propaganda a sovětské soutěžení s USA o vesmírná prvenství. Obě sondy (koule o průměru necelého metru vážící kolem 350 kilogramů a doplněné anténami) měly na palubě Geigerův počítač pro měření radiace, magnetometr nebo zařízení pro detekci mikrometeoritů. Dokázaly, že Měsíc nemá magnetické pole ani radiační pásy. Luna 2 navíc ve třetině cesty vypustila do vesmíru oblak plynného sodíku, který bylo možné pozorovat ze Země.

Termín pro zásah Měsíce, na který sovětská sonda dopravila také pamětní plakety, nebyl vybrán náhodou. Od 15. do 27. září totiž tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov pobýval ve Spojených státech a další kosmický úspěch se mu skvěle hodil. Prezidentovi Dwightu Eisenhowerovi dokonce věnoval repliku měsíční plakety a na úspěchy ve vesmíru byl náležitě pyšný.

Měkké přistání až v roce 1966

Po Luně 3 to ale trvalo téměř čtyři roky, než Sovětský svaz ohlásil další výpravu k Měsíci. Mezitím sice měly z kosmodromu odstartovat další čtyři sondy, tři z nich ale postihla závada nosné rakety a je jediná z nich se dostala na oběžnou dráhu Země. Pokus z ledna 1963 byl ale také fiasko, místo letu k Měsíci sonda druhý den shořela v atmosféře.

Jméno Luna 4 tak dostala až mise, která odstartovala začátkem dubna 1963 s cílem přistát na oběžnici Země. Záměr se však nepodařil, po krátké přestávce na zemské oběžné dráze sice sonda vyrazila směrem k Měsíci, pak jí ale zradil navigační systém. Luna 4 nakonec kolem původního cíle jen proletěla, i když v relativně těsné vzdálenosti 8500 kilometrů. V atmosféře přísného utajování ale vyšel neúspěch najevo až o mnoho let později, sovětské vedení totiž v době letu tvrdilo, že cílem sondy byl právě jen blízký průlet.

Historicky první měkké přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě sondě Luna 9. Luna 9 vyslala na Zemi čtyři panoramatické snímky okolí, důležitým poznatkem letu bylo také zjištění, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří. Ve stejném roce se měkké přistání na Měsíci podařilo také Američanům.

Následující Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce, ale poté ale už přebraly štafetu USA, sovětským vědcům a technikům se totiž nepodařilo dovést k úspěšnému konci projekt pilotovaného letu. Byl to proto Neil Armstrong, kdo se v červenci 1969 jako první člověk procházel po Měsíci.

Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů. Sovětský svaz nicméně až do poloviny 70. let pokračoval ve vysílání automatických sond na Měsíc, mezi kterými byly i známé Lunochody. Třetí měsíční vozítko se mělo na cestu vydat ještě v roce 1977, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako značně nákladný.

Další sonda dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na Měsíci bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj. A letos v lednu přistála čínská sonda Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce.

V posledních měsících byly dva neúspěšné pokusy o přistání na Měsíci. V dubnu nezvládla přistání izraelská robotická sonda Berešit a v pátek 6. září ztratilo indické kosmické středisko kontakt s modulem sondy Čandrájan-2 jen dva kilometry nad měsíčním povrchem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info
,

Online zprávy Více

Názory Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.