3 komentář

Macron je hrozba pro Česko

Témata: , ,

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil v rozhovoru s magazínem The Economist, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. Argumentuje tím, že averze Donalda Trumpa ke kolektivní bezpečnosti a jeho zrada Kurdů ukazují na americkou nespolehlivost. To, že součástí aliance je také Turecko s autoritářem Erdoganem v čele, jen vrhá další pochybnosti na funkčnost uskupení. Evropa, ohrožená Čínou a Ruskem a destabilizovaná brexitem, se tak musí zamyslet nad vlastní bezpečností. I když v dílčích otázkách může mít Macron pravdu, jeho nápad jako celek je extrémně nebezpečný.

Plně se ukazuje hlavní politický problém Trumpova rozhodnutí stáhnout se ze Sýrie a zanechat Kurdy svému osudu. Morálně se nad tím můžeme pohoršovat, reálný vliv na Českou republiku je však minimální. Pokud by však NATO bylo upozaděno či přímo rozpuštěno a nahrazeno čistě evropskou aliancí, což je něco, co Macron v rozhovoru naznačuje, když říká, že Evropa má dosáhnout „vojenské svrchovanosti“, a zároveň je směr, kterým se již dlouho ubírá uvažování zapálených eurofederalistů, mělo by to závažné důsledky pro naši bezpečnost. Americký odchod ze Sýrie je tak vítaným argumentem pro vznik evropské armády.

Hlavní výhodou NATO jsou jeho celkem jednoduše pochopitelné základní pilíře. Útok na jednoho je útok na všechny, přispívá se 2 % HDP na vojsko (tedy alespoň teoreticky), velí Američané. Macron si kromě americké nespolehlivosti stěžuje také na Trumpovo vnímání NATO jako hospodářské organizace čili na jeho požadavek, aby se Evropané také snažili. Například tím, že dodrží závazek přispívat 2 % HDP na armádu. Z pohledu USA jde o naprosto racionální požadavek. Přes chlubení EU, že za dlouhý mír v Evropě může evropská integrace, ve skutečnosti evropskou bezpečnost zajišťuje americký bezpečnostní deštník. Je tak logické, že USA žádají, aby Evropané taky přispěli svým dílem.

Další výhodou NATO je, že se jedná o čistě vojenské uskupení, jehož smyslem je společná obrana. To se nedá říci o případné evropské armádě. Smysl jejího vzniku je hlavně politický. S vlastní armádou by EU získala další znak reálného státu a posílilo by to integraci. Jenže jak by to reálně fungovalo, není jasné. Kdo by velel? Existovaly by smíšené oddíly? Jak by se rozhodovalo? Kdy by evropská armáda byla aktivizována? Vzhledem k tomu, jaký byrokratický moloch je EU již nyní, můžeme si být jisti, že by armáda v EU neuvázla v administrativě a v hádkách členských států? Bude změkčilá Evropa ochotna použít sílu, pokud to bude potřeba? Vzhledem k tendenci Západoevropanů školit Východoevropany se můžeme spolehnout, že budou respektovat jejich bezpečnostní zájmy?

Přes pochybnosti nad Trumpovou zahraniční politikou je fakt, že USA stále drží nad Evropou ochrannou ruku. Trumpova snaha o oslabení Číny je i v zájmu Evropy. Trumpova administrativa také například schválila prodej vojenského materiálu Ukrajině a při Skripalově aféře se zachovala jako věrný spojenec.

Naopak ve vztahu s Čínou a Ruskem jsou to naši evropští spojenci, kteří jsou nedůvěryhodní. Německo s Putinem vesele spolupracuje na ropovodu Nord Stream 2. Macron v rozhovoru říká, že je potřeba znovuotevřít dialog s Ruskem, i přes pochybnosti bývalých sovětských satelitů. Po čínských penězích zase sahají například Itálie, Portugalsko nebo Řecko. Přes vzletné řeči o boji s ruským a čínským vlivem EU není dobrou zárukou k jejich zastavení.

Macron snahou o integrovanější Evropu sleduje vlastní zájmy. Věří, že v ní Francie bude hrát hlavní roli. Francie má nejsilnější armádu v EU, je tedy docela možné, že by vedla její obranné síly. Když v interview říká, že Evropa musí o sobě přemýšlet jako o geopolitické mocnosti, má na mysli především Francii. Není také tajemstvím, že Macron si přeje, aby brexit už konečně proběhl, a děsí se toho, že by si to Británie mohla rozmyslet. Euroskeptičtí Britové jsou hlavní překážkou jeho evropských plánů. Je to také důvod, proč vetoval rozšíření EU o Albánii a Makedonii. Větší celek se hůře integruje. Tím země možná nahnal do náruče Putinovi. Další důkaz, že Západoevropané si z ruské hrozby vrásky příliš nedělají.

Před pár dny Macron v jiném rozhovoru prohlásil: „Dávám přednost lidem, kteří přijedou z Guiney nebo Pobřeží slonoviny legálně a kteří tu jsou a pracují, před podzemními sítěmi Bulharů a Ukrajinců.“ Bulhaři jsou součástí EU, mohou tedy jezdit a pracovat ve Francii naprosto legálně bez větších překážek. Ukrajina má s EU bezvízový styk. Evidentně Francie má blíže ke svým bývalým koloniím, než k východní Evropě. Znovu na rozdíl od USA. Poláci jsou Trumpovi oblíbenci a Rumunsko hostí část raketového obranného systému NATO. Přijetí Andreje Babiše v Bílém domě je součástí americké snahy naklonit si východní Evropu.

Po brexitu, jelikož Britové jsou hlavní odpůrci evropské armády, tlak na společnou evropskou bezpečnost bude stoupat. Odstranění Američanů by ji však jenom ohrozilo. Stejně tak Macronovy nápady.

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.