Svoboda slova měla svůj den
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KONEC VE STRANĚ
Dosavadní členka rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a někdejší vyzývatelka Ivana Bartoše v boji o křeslo šéfa Pirátů Jana Michailidu oznámi ...
Dobrých zpráv není dost nikdy, v posledních týdnech zvlášť. Jedna dobrá přišla ve středu z Finska. Poslankyně Päivi Räsänenová a luteránský biskup Juhana Pohjola byli u soudu zproštěni obžaloby z podněcování nenávisti.
Räsänenová, bývalá předsedkyně Křesťanských demokratů (dnes malá opoziční strana), na svém twitterovém účtu před necelými třemi lety citovala z Nového zákona pasáž proti homosexualitě. A když už orgány činné v trestním řízení byly v tom, spočítaly jí i brožurku z roku 2004 pod vypovídajícím názvem „Jako muže a ženu je stvořil: Homosexuální vztahy napadají křesťanské pojetí humanity“. S vydáním jí tehdy pomohl biskup Pohjola, a trestní stíhání bylo tedy rozšířeno ještě na něj.
Oba dva soud osvobodil v plném rozsahu. V nálezu se píše, že „není na obvodním soudu, aby vykládal koncepty z bible“. Soudci dali jednohlasně přednost svobodě projevu před módním stíháním tzv. nenávistného projevu. Je to povzbudivý pohled, když západní hodnoty, jež dnes tolik vzýváme v kontrastu k těm ruským, na Západě příležitostně vyhrají.
Případ Räsänenové byl chápán jako případ, v němž vyhrají nebo budou poraženy novodobé náběhy k cenzuře. Solidarizovaly se s ní různé církve napříč světem, skupina amerických senátorů, v Budapešti se na její podporu konala několikatisícová demonstrace před finským velvyslanectvím. Obhajobu převzal právní tým americké konzervativní organizace ADF International.
Räsänenová je bývalá ministryně vnitra (měla tudíž v gesci i církevní záležitosti), a pokud by v nejhorším případě šla do vězení – teoreticky jí hrozily dva roky nepodmíněně –, měli by tradičněji založení křesťané, ti z nich, kdo ještě berou vážně Písmo, vcelku důvod k obavám. Agilní státní zástupkyně, která v rozporu s dobrozdáním policie případ dovedla k soudu, u něj vážně tvrdila, že pojem hřích je škodlivý a že už jen za použití toho slova by obžalovaní měli být pokutováni.
Na případu Räsänenová by se i LGBT aktivistům dalo ukázat, proč se nemá tlačit na pilu. Jistěže se citát, který připomněla v červnu 2019 na Twitteru, některých homosexuálů může dotknout: v Sodomě a Gomoře, píše apoštol Pavel, citovaný Räsänenovou, „vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen. Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.“ Tweet, který političce vynesl trestní stíhání a soud, napsala v reakci na podporu, kterou její církev dala slavnosti „Pride 2019“. Kdyby nebylo tlaku, tohoto agresivního ducha doby, před nímž církev luteránská cítila potřebu se sklonit, tato slova z Listů Římanům by pokrokové veřejnosti mohla dál zůstat neznámá.
Velká část establishmentu napříč Evropou dnes ideologii LGBT pokládá za definiční znak svých hodnot. Den po vpádu Ruska na Ukrajinu ředitel britské rozvědky Richard Moore napsal, že teď bychom „si měli připomínat hodnoty a těžce vybojované svobody, které nás odlišují od Putina, a žádná nás od něj neodlišuje než práva LGBT+“. Ne, od Putinova Ruska nás mají odlišovat důraz na státní suverenitu – a občanské svobody, tak jak je právě obhájil soud v Helsinkách.