Uhaste syndrom vyhoření dřív, než vám spálí podřízené

Termín vyhoření létá v médiích, nad kavárenskými stoly i po hospodách skoro pořád. Definice říká, že „vyhoření je subjektivně prožívaný stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání, způsobený dlouhodobými situacemi, které jsou emočně mimořádně náročné“. Než se do tohohle stavu vy nebo vaši lidé dostanete, je dobré si všímat nebezpečných příznaků. Jakých?

Světová zdravotnická organizace letos syndrom vyhoření přijala za skutečnou nemoc, a to do kategorie „problémy spojené se zaměstnáním“. Vyhoření je důsledek procesu, kterým vaše tělo i mysl reagují na dlouhodobý tlak a chronický stres. Vždycky má podobné symptomy, je to většinou kombinace fyzické, emoční a mentální únavy. Spouštěče mohou být různé, ale nejčastěji jsou to nenaplněné ambice v práci, nedosažitelné cíle a ideály nezřídka v kombinaci se ztrátou smyslu práce samotné – nejde tedy „jenom“ o klasické přepracování.

Jak tedy poznáte, že je v ohrožení syndromem vyhoření někdo kolem vás? Nejohroženější lidé cítí povinnost vždycky uspět. Jsou neklidní a potřebují pořád nějakou aktivitu, protože jinak mají pocit, že ztrácejí čas. Často v jejich životě dominuje jedna oblast na úkor těch ostatních. A protože tou dominantní oblastí bývá často práce, pociťují mezi lidmi nedostatek intimity a blízkosti. Nejsou schopní relaxovat a odpočívat. Jsou až přehnaně urputní, a když se pro něco rozhodnou, musí toho dosáhnout, bez ohledu na následky. Svou oblíbenou aktivitu milují natolik, že by se zhroutili, kdyby o ni přišli. Ale zásadním alarmujícím příznakem je vždy chronická únava.

Pokud na někom ze svých lidí pozorujete podobné příznaky, znamená to, že jeho plamínek skomírá a riziko vyhoření je nedaleko. Není na tom nic zvláštního, podle posledních studií trpí syndromem vyhoření každý pátý dospělý v Česku.

Všimněte si, že jméno syndromu pracuje s plamenem. S ohněm, který symbolizuje motivaci, zájem a aktivitu. Kdo nehořel, nemůže vyhořet! Oheň ale v krbu i v lidech musíte živit palivem. U lidí tedy zajímavou, smysluplnou prací, úspěchy a pocitem, že se někam posouvají. Když přestanete „přitápět pod kotlem“, oheň začne pozvolna vyhasínat, až vyhoří úplně.

Chcete-li vědět, jak s vyhořením pracovat a jak mu předejít, určitě se podívejte na můj kurz na Seduo.cz. Případně ho doporučte svým lidem, kteří to potřebují. Nikdy není pozdě začít se o sebe starat a prevence je vždy mnohem méně náročná než léčba.

Tereza Hodycová

lékařka, terapeutka, lektorka