Alfa Romeo Giulia: Sedan vystupující z davu

Alfa Romeo Giulia: Sedan vystupující z davuNOVÉ
Auto

AUTO

Alfa Romeo Giulia je povedený, stylový vůz. Jeho prodeje bohužel neodpovídají tomu, jak dobrým autem ve skutečnosti je.

Nový vůz střední třídy, který po pěti letech vyplnil mezeru na trhu způsobenou ukončením výroby modelu 159, se po průtazích začal prodávat v roce 2016. Nyní, po třech letech, prošel drobným faceliftem, upravujícím kromě lehkých designových retuší i některé prvky v interiéru – například nepříliš pokročilý infotainment systém.

Kouzlo Alfy Romeo Giulie ale tkví zejména ve tvarech karoserie a interiéru, tedy designu. Italové mají k hezkým věcem velmi vřelý vztah a k autům měli vždy blízko. Už původní Giulia z 60. let je i po letech stále elegantní, navíc vyhledávaná sběrateli pro svůj styl a jízdní vlastnosti. Nová Giulia, postavená na platformě Giorgio s motory uloženými vpředu a pohonem zadních (či všech) kol, je designově důstojným nástupcem. Za její vzhled je zodpovědné domácí studio Centro Stile Alfa Romeo a tým, jejž vedl Marco Tencone. Zaoblené proporce velké Alfy jsou tím prvním, čeho si při pohledu na vůz všimnete. Pak je tu interiér.

Vyzařuje z něj sportovní aura, dokreslená ideálním volantem, na němž je umístěno rudé startovací tlačítko. Alfa má také nejlepší pádla řazení ze všech – rozměrné, hliníkové páčky jsou navíc umístěny na sloupku volantu, tedy správně. Ovládání osmistupňového automatu ZF je tak velmi snadné a přirozené, samozřejmě v případě, že nechcete převodovku nechat hladce řadit v automatickém režimu. Tělo hezky obejmou výrazně tvarovaná sportovní sedadla, zásadní aspekt příjemného posezu ve voze s potenciálem. Na těch zadních zase potěší dostatek prostoru pro nohy i hlavu.

Volíme režim Dynamic, reakce plynového pedálu se přiostřuje, stejně jako odezva převodovky. Giulii je sice možné pořídit i s naftovým motorem 2,2 litru, ovšem srdce správného alfisty bije v benzinovém rytmu. Kromě úchvatné vrcholné verze QV se zkráceným motorem Ferrari je pod kapotou možno mít dvoulitrový čtyřválec s turbem, nabízející v našem případě 280 koní a 400 Nm točivého momentu. Při slušné hmotnosti kolem 1,5 tuny je dynamika působivá, stejně jako hutný, mechanický zvuk motoru. Zrychlení na stovku zabere pouze 5,2 s, maximální rychlost dosahuje 240 km/h.

Model Veloce je v našem případě ještě efektnější díky výbavě TI, která přináší například černé doplňky karoserie a kola či zatmavená okna, účinné bixenonové světlomety nebo 19palcová kola. Komfort vozu je i s nimi na velmi dobré úrovni, což dokazuje technickou propracovanost podvozku. Veloce TI při jízdě preferuje zadní nápravu, takže jízda je krásně vyvážená, v zatáčkách je vůz citlivě neutrální, okamžitě reagující na sebemenší pohyb volantem. Přesné a rychlé řízení vozu je v odtažité době radostí. Pohon všech kol pomůže s trakcí třeba na sněhu, za běžných podmínek vůbec neruší.

Jízda s Giulií TI je skutečně radostná, a to jak z hlediska ovladatelnosti, tak dynamiky. Těžko pohledat vůz, který by tak ochotně kroužil oblouk zatáčky a přitom dával řidiči jasnou a zřetelnou zpětnou vazbu. Po týdnu užívání je zřejmé, že loučení s tímto vozem není příjemný zážitek – člověk a stroj se tu propojují tak nenuceně a příjemně, že to jednoho až překvapí. A na elegantní karoserii se prostě podíváte už z dálky.

Giulia je správnou cestou, jak vystoupit z davu. Opravdu není tuctovým zbožím. A funguje velmi dobře. S druhým nejsilnějším benzinovým motorem spotřebuje kolem 10 až 11 l na 100 km, což odpovídá pocitově velmi dobré úrovni dynamiky.

A cena? Základní benzinová Giulia stojí pod milion Kč, velmi dobře vybavená Veloce začíná zhruba na 1,3 milionu, efektní verze TI stojí necelých 1,5 milionu Kč. Málo to není, ale ve srovnání s prémiovou konkurencí je to cena příznivá – výbavy jsou totiž obsáhlé a příplatkových prvků není moc.

Plusy:
Jízdní vlastnosti, motor, dynamika, komfort.


Minusy:
Infotainment systém, navigace, odkládací prostory.

Související články