Možná nebude tak zle, jak se Češi strachují

KOMENTÁŘ

Možná nebude tak zle, jak se Češi strachují
Zatím je situace v Česku přes rostoucí obavy z nezaměstnanosti poměrně příznivá. Tedy alespoň příznivější, než se ještě před několika málo měsíci čekalo." Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je hlubší dokonce než během světové finanční krize před třinácti lety a je mnohem hlubší než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která zveřejnil ČSÚ. Nicméně nakonec nemusí být až tak zle. Ekonomická válka EU s Ruskem se zatím pro Unii vyvíjí nad očekávání příznivě.

V Česku se ovšem tak jako tak postupně mění hlavní „strašák“. Poněkud totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.

Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty, zejména energetické, která nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních. S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. Což jen dále umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, neboť tak ochabuje poptávka po její produkci.

Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle alespoň některých představitelů bankovní rady České národní banky.

Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat ta převažující část bankovní rady, která v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni. Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.

Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo již tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dále zhoršit.

Zatím je ale situace v Česku přes rostoucí obavy z nezaměstnanosti poměrně příznivá. Tedy alespoň příznivější, než se ještě před několika málo měsíci čekalo.

S blížící se zimou se totiž rozhodně nezdá, že by Rusko mělo nakročeno k triumfu v probíhající ekonomické válce s EU. A to si právě od zimního období a nynější topné sezony zjevně hodně slibovalo. Cena plynu v EU ovšem od konce srpna klesla o více než 70 procent. Od poloviny září také poměrně dramaticky klesly ceny plynu v EU pro příští rok, jak vyplývá z cen příslušných termínových kontraktů.

Zatímco ještě v polovině září termínové kontrakty oceňovaly plyn v EU na příští rok průměrně na zhruba 200 eur za megawatthodinu, nyní už jen na přibližně 130 eur za megawatthodinu.

Citelný pokles cen má na svědomí uklidnění situace na trhu v EU, která koncem srpna vykazovala známky paniky. Zklidnění je dáno nadmíru teplým říjnovým počasím, vrchovatě naplněnými zásobníky napříč EU, rychlou výstavbou nových terminálů na zpracování zkapalněného plynu, zejména v Německu, a citelným omezením spotřeby. K omezení spotřeby dochází jak na úrovni domácností, tak firem a velkých podniků typu oceláren či cementáren, které však současně přicházejí o konkurenceschopnost.

Na některých krátkodobých kontraktech na nizozemské burze s plynem, jejíž ceny jsou určující pro celou Evropu, se tak ceny plynu už přechodně dostaly i do záporu. Jde zcela o mimořádnou věc. A to jak za běžných podmínek, tak zejména za letošních vysoce náročných podmínek v EU, kde ještě před zhruba třemi měsíci četní experti varovali, že starý kontinent čeká historicky bezprecedentní plynová krize. Záporná cena plynu znamená, že obchodníci s ním jsou ochotni odběratelům zaplatit za to, že si plyn vezmou, neboť sami už nemají kde nakoupený plyn uskladnit.

Zatímco tedy Evropa má nyní plynu, že doslova neví, co s ním, Rusku se stále palčivěji nedostává zboží typu chladniček, praček, nebo dokonce odsávaček mateřského mléka. Ukazuje se, že zatímco Rusko je surovinová velmoc, Evropa má zase technologie – a suroviny si Evropa umí jinde obstarat snáze než Rusko technologie.

Představitelé EU sdílí v rostoucí míře podezření, že Rusko si část technologií snaží obstarat „pašováním“ přes země, jako je Arménie nebo Kazachstán. Po uvalení západních sankcí na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu totiž podezřele narostl počet chladniček, praček nebo třeba právě i odsávaček mateřského mléka, které Arménie či Kazachstán dováží z EU. Přestože v Arménii porodnost klesá, tato země nyní dováží z EU citelně více odsávaček mateřského mléka než před rokem.

Kazachstán nebo Arménie evidentně dané zboží přeprodávají do Ruska. Tam se pračky, chladničky nebo odsávačky mateřského mléka a další podobné zboží prodávají nejen pro civilní využití. Část podle expertů po rozebrání totiž slouží jako zdroj komponent pro jednodušší armádní techniku. Z domácích spotřebičů a zařízení Rusové získávají například čipy, které mohou využít vojensky.

Ruské „armádní kutilství“, kdy podle západních představitelů končí třeba části pračky v ruských tancích, ilustruje právě to, jak západní sankce postupně ruskou ekonomiku ničí. Zatím rozhodně více, než jak snížení či zrušení ruských energetických dodávek ničí Evropu. Rusku se prostě vidina triumfu v ekonomické válce s EU stále povážlivěji vzdaluje.

Ano, pravda, zatím je tohle vše jen dělání účtu bez hostinského. Po této zimě budeme moudřejší. Nástup topné sezony se však v EU i v Česku vyvíjí příznivěji než vlastně kdokoli čekal… To už je jisté teď. Možná že nakonec nebude tak zle, jak se Češi v šetřeních ČSÚ strachují.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články