Poslední zhasne. Jak katastrofický scénář způsobil katastrofu

ECHOPRIME

Poslední zhasne. Jak katastrofický scénář způsobil katastrofu
V roce 2015 změnila Čína politiku jednoho dítěte na politiku dvou dětí a tento rok dokonce vyhlásila politiku tří dětí. Foto: Profimedia
1
Týdeník

Ondřej Šmigol

V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejím autorem byl americký biolog Paul R. Ehrlich (a nepřiznanou spoluautorkou jeho žena Anne Ehrlichová). V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. V současné době již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize. Problémem přelidnění se akademici zabývali již v padesátých letech, ale teprve kniha Ehrlichových to zpopularizovala a z přelidnění se stal jeden z oblíbených katastrofických scénářů.

V roce 1972 Římský klub publikoval svou zprávu nazvanou Limity růstu. V ní varoval, že rapidně rostoucí populace povede k chudnutí a vyčerpání přírodních zdrojů. Dnes víme, že tyto projekce se mýlily. Stále víc států trápí naopak vylidňování.

Předtím však ještě dokázaly škodit. Ehrlich například naprosto odepsal Indii. O ní a podobných zemích napsal: „Tak zaostaly ve snaze vyrovnat populaci a potraviny, že není naděje, že je naše potravinová pomoc dovede k soběstačnosti.“ Ehrlich propagoval potravinovou pomoc zamířit pouze tam, kde je šance, že se podaří nastavit potravinovou soběstačnost. Součástí řešení měla být regulace populace, například i nucenou sterilizací.

Toho se chytila již zmiňovaná Indie. Její rapidně rostoucí populace a katastrofické vize Ehrlicha a jemu podobných indickou vládu vyděsily. V sedmdesátých letech proto začala se sterilizační kampaní. Získala pro to mezinárodní financování, například od Světové banky nebo Populačního fondu OSN. Zpočátku byla dobrovolná a zaměřená na muže. V letech 1970–1971 bylo sterilizováno 1,3 milionu mužů a v letech 1972–1973 už 3,1 milionu. Další rok však počet sterilizací klesl jen na 900 tisíc, když se rozkřiklo, že zákrok není medicínsky zcela bezpečný.

Esej Ondřeje Šmigola si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Ten si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.