Začaly evropské soudní války. Je evropské právo i nad národními ústavami?

ECHOPRIME

Začaly evropské soudní války. Je evropské právo i nad národními ústavami?
Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Právě ten svým rozhodnutím rozpoutal spor o to, jestli je výše evropské právo, nebo národní ústavy. Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Ondřej Šmigol

Na začátku června Evropská komise (EK) oznámila, že zahajuje právní kroky proti členské zemi EU. Na tom by nebylo nic příliš divného, není to poprvé, co se Brusel pokouší potrestat nějakého svého člena. Překvapivé je, proti komu EK řízení zahájila, nejde totiž o jednoho z věčných „potížistů“, Maďarsko nebo Polsko, ale o zakladatelskou a vůdčí zemi EU – Německo. Přesto je Brusel rozhodnut jít po Němcích tvrdě, bojí se, že pokud tak neučiní, mohlo by to ohrozit samotné právní základy Unie. Na bizarnosti tomu dodává, že Berlín nejspíš nemůže požadavky EK splnit.

Spor začal v květnu minulého roku. Německý ústavní soud v Karlsruhe vynesl přelomový rozsudek, že nakupování dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) v roce 2015 mohlo být nelegální. Předseda soudu Andreas Voßkuhle prohlásil, že je jasné, že ECB k tomu neměla mandát. ECB má zákaz podle Maastrichtské smlouvy kupovat dluhopisy přímo od vlády, proto je začala kupovat nepřímo přes soukromníky. ECB dostala tři měsíce na podání uspokojivého vysvětlení německé vládě a parlamentu, že nákupy byly přiměřené, jinak soud hrozil, že Spolkové bance zakáže podílet se na evropském nakupování dluhopisů. Nakonec Spolková banka vyjednala předání dokumentů, na kterých byla politika ECB založena, Němcům a Berlín následně ohlásil, že je se zdůvodněním spokojen. Tím byla tato krize zažehnána.

Jenže rozsudek v Karlsruhe měl ještě druhou, výbušnější část. O legálnosti počínání ECB totiž již dřív rozhodoval Evropský soudní dvůr v Lucemburku, který neshledal s politikou problémy. Německý ústavní soud se tomu vysmál. Uvedl, že uvažování evropského soudu „není srozumitelné“, dokonce je „svévolné“, a nakonec ho obvinil, že rozhodoval „ultra vires“, tedy mimo své pravomoci. Evropský soudní dvůr se ohradil, že jedině on má pravomoc interpretovat, jestli chování instituce EU odporuje evropskému právu. Soud v Karlsruhe se zase může odvolávat na svůj starý rozsudek z roku 1993, kdy rozhodl, že Maastrichtská smlouva neodporuje německé ústavě, ale jen dokud je EU spolkem suverénních států. Tím se ze složitého a technického případu stal spor dvou nejvyšších soudů, kdo je tady hlavní. Brusel si logicky myslí, že je to Evropský soudní dvůr, a je rozhodnut zadusit v zárodku představu, že by národní soudy mohly interpretovat evropské právo po svém. To by podle něj mohlo vést k naprostému rozvratu jednotného uplatňování evropského práva, tím pádem i ohrozit jednotu EU.

Celý text Ondřeje Šmigola si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěním Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: Echo