Rusko v odvetě vyhostilo tři slovenské diplomaty

Rusko v odvetě za vyhoštění tří ruských diplomatů ze Slovenska vypovědělo tři diplomatické pracovníky slovenského velvyslanectví v Moskvě. Oznámila to v pondělí agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Rusko slibovalo „zrcadlovou odpověď“ hned 10. srpna, kdy mluvčí slovenské diplomacie médiím potvrdil, že Slovensko vyhostilo trojici ruských diplomatů.

Podle médií pracovali pro ruské tajné služby a Slovensko je vypovědělo v souvislosti s loňskou vraždou Čečence Zelimchana Changošviliho v Berlíně.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo slovenského velvyslance, kterému vyjádřilo „rozhodný protest v souvislosti s neodůvodněným vyhoštěním tří diplomatických pracovníků ruského velvyslanectví na Slovensku“. Na tento „nepřátelský krok Bratislavy, odporující tradičnímu duchu konstruktivního rozvoje vztahů“, ruská strana odpověděla podle principu vzájemnosti vyhoštěním tří slovenských diplomatů.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hned 11. srpna naznačil, že Bratislava jednala pod vlivem Spojených států.

Loňská vražda Čečence s gruzínským občanstvím Zelimchana Changošviliho vyvolala napětí v německo-ruských vztazích. Čtyřicetiletý muž přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti zezadu opakovaně střelil do hlavy. Podezřelého Rusa zadržela policie téhož dne. Nyní je ve vazbě a soud s ním by měl začít ještě letos.

Rusko podíl na vraždě odmítá. Německé nejvyšší státní zastupitelství je ale přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva.

Spolupachatel Changošviliho vraždy se podle zjištění investigativního webu Bellingcat do Německa dostal díky slovenskému vízu. Toto vízum získal na konzulátu v Petrohradě pod falešným jménem.

Lavrov na tiskové konferenci se svým německým protějškem podle agentury Interfax uvedl, že není vyloučené, že ve vyhoštění ruských diplomatů ze Slovenska mají prsty Spojené státy. Slovensko přitom šéf ruské diplomacie označil za „přátelskou zemi“, se kterou Moskva nikdy neměla „politický problém“.