1 Výkon funkce prezidenta

Prezident neschopný vládnout? Úřadovat za něj může až čtyři roky premiér

NOVÉ

Témata: , ,

Znovu se ukazuje, jak nebezpečná je kumulace moci vládního hnutí ANO. Kromě funkce premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny by totiž v určitém případě mohlo disponovat i pravomocemi prezidenta republiky. Došlo by k tomu, pokud by prezident nebyl schopný vykonávat svůj úřad, což není nereálné. Pak by předseda vlády Andrej Babiš a předseda sněmovny Radek Vondráček (oba za ANO) mohli převzít téměř všechny jeho pravomoci. A to v extrémním případě i na téměř celé čtyři roky.

Podle odborníka na ústavní právo Marka Antoše by přenesení prezidentských pravomocí nastalo, pokud by hlava státu nebyla ze závažných důvodů schopná vykonávat svoji funkci. „Ale zároveň by nerezignoval, ať už proto, že by nechtěl, protože by třeba trval na tom, že je schopen svoji funkci vykonávat, ale parlament by měl opačný názor, nebo i kvůli tomu, že by nemohl. Tato situace by mohla například nastat, kdyby upadl do kómatu,“ uvedl Antoš pro Echo24 a připomněl, že k podobné situaci došlo u izraelského premiéra Ariela Šarona.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Pak by podle Ústavy přišel na řadu společný krok Poslanecké sněmovny a Senátu. „Museli by se usnést, že prezident není schopen svůj úřad vykonávat. Zůstal by ve funkci, ale většina jeho pravomocí by přešla buďto na předsedu vlády, anebo na předsedu Poslanecké sněmovny. Jen výjimečně nejsou podle Ústavy některé jeho pravomoci rozděleny,“ upřesnil ústavní právník.

Premiér by nebyl „plnohodnotným“ prezidentem, připadly by mu jen ty pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, to znamená, že vyžadují podpis ministra nebo předsedy vlády. Nekontrasignované pravomoci a vyhlašování voleb do Senátu by se přesunuly na předsedu Poslanecké sněmovny, vyhlašovat volby do sněmovny by naopak měl předseda Senátu.

Tento stav by podle Antoše mohl trvat tak dlouho, dokud buď neskončí volební období prezidenta, nebo se parlament neusnese na tom, že je zdravotní stav prezidenta v pořádku, nebo se prezident neobrátí na Ústavní soud, a proti rozhodnutí parlamentu se bude bránit.

„V této souvislosti je zajímavý případ prezidenta Ludvíka Svobody, který byl ke konci svého funkčního období ze zdravotních důvodů čím dál méně schopný svoji funkci vykonávat. A ať už nechtěl, nebo nebyl schopen, nerezignoval. Na to tehdy reagovala novela Ústavy z roku 1975, které se přezdívá Lex Svoboda. Ta říkala, že prezidenta je možné zbavit úřadu, pokud ho není schopný vykonávat, rozhodnutím tehdejšího Federálního shromáždění. To vedlo k uvolnění úřadu a na místo Svobody byl zvolen Gustáv Husák,“ řekl Marek Antoš.

Antoš dodal, že nynější podoba Ústavy je v tomto ohledu mezerovitá. „Protože kdybychom si představili, že prezident republiky upadne do kómatu a pak čtyři roky vykonávají jeho funkci ti dva funkcionáři, není to úplně optimální. Při dolaďovací novele Ústavy by tohle mohl být ,horký kandidát na úpravu‘,“ prohlásil Antoš.

Co když prezident zemře?

Jak upozornil Antoš, jiné důsledky by přinesla smrt prezidenta. „Pokud by prezident republiky zemřel ve funkci, zaniká jeho funkce okamžikem úmrtí. Po uvolnění funkce platí, že se do 90 dnů musí konat nové volby. Stejná úprava platí i pro případ, kdy prezident rezignuje,“ uvedl pro Echo24. Úřad prezidenta může zůstat neobsazen i v případě, kdy je odsouzený za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, nebo kdy funkční období dosluhujícího prezidenta skončí, ale ten nový ještě nesložil slib, nebo ho složil s výhradou.

Marek Antoš připouští, že pokud by došlo k této mimořádné události, do volby by se zapojili pravděpodobně jen kandidáti navržení poslanci či senátory. „Bylo by to extrémně málo času na sbírání podpisů. Vzhledem k tomu, že se kandidáti musí registrovat 66 dní před volbou, měli by na sbírání podpisů jen nějakých 24 dní. To by bylo nereálné,“ dodal s tím, že by to ale bylo menší zlo, než kdyby Česká republika neměla prezidenta třeba rok.

Prezidentské volby vyhlašuje předseda Senátu Parlamentu České republiky svým rozhodnutím publikovaným ve Sbírce zákonů nejpozději 90 dnů před 1. kolem volby. Letošní volby, které se konaly 12. a 13. ledna, byly Milanem Štěchem vyhlášeny s větším předstihem – už 28. srpna 2017. Štěch to zdůvodnil tím, že o termínu konání voleb rozhodl dříve, protože je již mnoho kandidátů na prezidenta známo a že se dá říct, že kampaň již běží.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Jak je na tom Zeman se zdravím? Rakovinu nemá, vyvrátilo konzilium

Zeman přiznal, kdo mu platí kampaň. Půl milionu dal i Hrdlička

Získal jsem 113 tisíc podpisů pro kandidaturu a nemám cukrovku, oznámil Zeman

Z nového čísla Velká stavební revoluce. Do vlády míří zákon, který by měl vyřešit krizi bydlení

Echo týdne: Scruton, ministři a Velikonoce ● Analýza: Má sex nějakou budoucnost? ● Rozhovor: Macron z nás má strach ● Komentář: Agent, nebo užitečný idiot? ● Umění a kritika: Temný dinosaurus

Miliony za klikání myší E-sporty chtějí i na olympijské hry
SPECIÁL VÝLETY: Od vodníka k Babičce a ještě dál Po stopách Karla Čapka a Boženy Němcové

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.