Začala 3. světová, zaznělo v ruské televizi. U Solovjova se mluvilo o stažení vojsk z Ukrajiny

VÝROKY V STÁTNÍ TELEVIZI

Začala 3. světová, zaznělo v ruské televizi. U Solovjova se mluvilo o stažení vojsk z UkrajinyAKTUALIZOVÁNO
Relace ruské státní televize. Foto: Rossija 1 screenshot.
1
Svět
Echo24
Sdílet:

V ruské státní televizi zaznívají překvapivé výroky. V sobotu se kupříkladu moderátorka stanice Rossija 1 Olga Skabejevová nechala slyšet, že potopení ruského křižníku Moskva znamená v zásadě třetí světovou válku. Jen o chvíli později se pak v pořadu kremelského propagandisty Vladimira Solovjova hovořilo o stažení ruských sil z území Ukrajiny, protože „armáda svůj úkol splnila“. „Nechme denacifikaci na Ukrajincích. Nemůžeme to dělat za ně. Chceme další Afghánistán, nebo možná ještě něco horšího?“ ptal se jeden z pozvaných hostů.

Skabejevová patří k dlouhodobým mluvčím Kremlu v médiích. „Můžeme bezpečně nazvat to, co eskalovalo, třetí světovou válkou. Je to absolutně jisté. Právě teď bojujeme když ne proti samotnému NATO, pak proti infrastruktuře aliance, proti Spojeným státům. Dvacet čtyři hodin denně dodávají zbraně přes železnice, Polsko,“ prohlásila ve státní televizi moderátorka. „To není vtip. Měli bychom vážně uvažovat o zničení železničních uzlů,“ doplnila.

Solovjov: Nechme denacifikci na Ukrajincích

Zajímavé věty zazněly i v pořadu propagandisty Solovjova. Ten dříve kupříkladu prohlašoval, že invaze na Ukrajinu je jen začátek. „A pokud se domníváte, že se zastavíme na Ukrajině, zamyslete se třistakrát. Připomenu vám, že Ukrajina je pouhá průběžná etapa k zabezpečení strategické bezpečnosti Ruské federace,“ řekl kdysi.

Teď ale Solovjov v téže relaci dal prostor i jinému názoru. Jeden z hostů naznačil možnost stažení ruských vojsk a prostor pro diplomacii. „Nechme denacifikaci na Ukrajincích. Nemůžeme to dělat za ně. Chceme další Afghánistán, nebo možná ještě něco horšího?“ ptal se v narážce na neúspěšnou sovětskou válku na Blízkém východě. (...) „To nepotřebujeme. Už toho bylo dost. Armáda už svůj úkol splnila. Nechme tenhle konflikt vyřešit diplomaty a další složky. Armáda nemůže hrát rozhodující roli v tom všem,“ zaznělo v Solovjovově pořadu.

Sám Solovjov v diskusním pořadu požadoval po ruském vedení vysvětlení ohledně potopeného křižníku. „Odkdy se válečná loď bojí raketového úderu? Nebylo něco aktivováno? Co je s vaším hasicím systémem?“ tázal se.

Křižník Moskva byl postaven v sovětské éře a do služby vstoupil počátkem 80. let minulého století. Moskva toto plavidlo dříve nasadila v konfliktu v Sýrii, kde poskytovalo ruským silám v zemi námořní podporu. Loď, která nedávno prošla modernizací, mohla nést rakety dlouhého doletu a sloužilo na ní kolem 500 námořníků. Kyjev uvádí, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily v týdnu zasáhl dvěma protilodními střelami a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka následně zřejmě utopila.

Článek jsme po vydání aktualizovali.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články