Ústavní soud rozhodne o možném zrušení zákona lex Babiš

Ústavní soud rozhodne o možném zrušení zákona lex BabišNové
Domov

Lex Babiš

Echo24

Ústavní soud (ÚS) v úterý odstraní pochybnosti o tom, zda takzvaný lex Babiš je, anebo není v souladu s ústavním pořádkem. Soudci vyhlásí, jak rozhodli o návrzích prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů. Norma omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám a znemožňuje vybraným veřejným činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávat periodický tisk.

Soud se oběma návrhy zabývá ve spojeném řízení, soudcem zpravodajem je Jan Filip, jinak též profesor ústavního práva na brněnské právnické fakultě. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Obsah nálezu zůstává neveřejný až do úterního vyhlášení. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident.

Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...),“ stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání z března 2017, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.

Foto:

Foto: Echo

Poslanci ANO kritizovali i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, základní rys právního předpisu.

Spornou právní úpravu v době jejího schvalování podpořili sociální demokraté a lidovci, kteří byli s ANO ve vládní koalici, pro zákon byla i většina opozičních poslanců. „Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky,“ uvedl tehdy úřadující premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Pokud by ÚS návrhům prezidenta a poslanců ANO v plném rozsahu vyhověl, zmizela by ze zákona o střetu zájmů ustanovení omezující provozování médií a znemožňující získávání veřejných zakázek i přijímání dotací nebo investičních pobídek u firem ovládaných členy vlády. Ve hře je také ustanovení, podle kterého veřejní funkcionáři podávají oznámení o činnostech, například o podnikání a působení ve firmách, a dále některá přechodná ustanovení upravující účinnost novely zákona o střetu zájmů.

Čtěte také: Ústavní soud bude řešit podání opozice kvůli zvýšení rodičovské

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články