Jak dostat železnici na Václavské náměstí? Klíčem jsou koleje pod celou Prahou

Železniční zastávka pod Václavským náměstím? To by měla být každodenní realita roku 2047. Správa železnic ukazuje ambiciózní plány pražského železničního uzlu, což je systém podzemních tunelů a železničních stanic pod metropolí. Plány na Železniční uzel Praha za 185 miliard počítají s podzemní centrální stanicí pod Hlavním nádražím, ale i s kolejemi vedoucími na Smíchov a do Vršovic.

Velkolepé plány na podzemní železnici ukazují podzemní koleje, jejichž centrálou je dvoukolejná zastávka Praha – Hlavní nádraží. Z této zastávky povedou tunely přes Václavské náměstí a Karlovo náměstí na Smíchovské nádraží. Na druhé straně povedou koleje na Florenc a Karlín, zatímco posledním směrem se tunely vydají směrem na Vršovice, kde se napojí na povrchovou železnici. Kromě hlavní centrály mají vzniknout i podzemní stanice na Florenci, Karlově náměstí, Václavském náměstí a v Karlíně.

Správa železnic uvádí, že v zastavěném pražském centru podobně jako v dalších světových metropolích není snadné budovat novou, prostorově náročnou infrastrukturu na povrchu. „Proto se v této oblasti počítá s výstavbou nových podzemních železničních tratí pro průjezdný model dopravy včetně nové stanice v podzemí hlavního nádraží,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda pro Echo24.

Podle Dušana Gavendy se schválený záměr zanáší do strategických dopravních plánů. „Dojde také k úpravám zásad územního rozvoje a územních plánů. Rozsáhlá investice, jakou přestavba železničního uzlu Praha nepochybně je, se pak rozdělí na dílčí stavby a pro každou z nich se zpracuje dokumentace pro finanční schválení, pro posouzení vlivu na životní prostředí a dokumentace podle stavebního zákona,“ uvedl mluvčí pro Echo24.

Plán na provrtání pražského podzemí si vysloužil přezdívku „metro S“, protože připomíná v Německu a Rakousku známé dráhy S-Bahn. Důvodem rozsáhlé investice je rychle rostoucí počet cestujících, kteří v Praze a jejím okolí využívají příměstské vlaky, jenže stávající infrastruktura přestává kapacitně stačit a bez výrazného zásahu by se železnice v centru města dál zadrhávala.

Nové tunely mají umožnit průjezd až 16 vlaků za hodinu v každém směru a zároveň oddělit dálkovou a regionální dopravu. Budoucí podobu nových tratí v celkové délce 10,6 kilometru vybrala Centrální komise Ministerstva dopravy, která ze studie proveditelnosti zvolila variantu s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím a dalšími čtyřmi podzemními zastávkami.

SOUVISEJÍCÍ: Půjdou vysokorychlostní tratě stranou? Nová vláda plány oseká

Tunely se protnou ve dvou úrovních v nové dvoupatrové centrální stanici pod hlavním nádražím. Jedna úroveň bude navazovat na dnešní podchody k nástupištím, druhá vznikne ještě hlouběji pod nimi. Obě části propojí eskalátory a vestibuly, které vyústí mimo jiné na náměstí Winstona Churchilla a do plánované nové odbavovací haly hlavního nádraží, informuje Centrum pro architekturu a plánování (CAMP).

Celkové náklady vybrané varianty se odhadují na 185 miliard korun. Podle Správy železnic ale projekt nepřinese jen vyšší kapacitu kolejí. Má také ulevit silniční dopravě, snížit počet aut v centru města a tím omezit emise i hluk. Stavba má mít podle zadání jen minimální dopad na životní prostředí, přesto půjde o jednu z největších dopravních investic v novodobé historii Česka.

„Největší výzvou bude přestavba železničního uzlu a vybudování sítě tunelů pod centrem města. Stavba přinese srovnatelnou dopravní revoluci, jakou bylo zavedení metra. Vzhledem k rostoucímu počtu dojíždějících a budoucímu napojení na síť vysokorychlostních tratí se bez tohoto plánu neobejdeme,“ uvedl bývalý ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ten byl odvolán z čela Správy železnic poté, co policisté v jeho bytě našli 80 milionů korun v hotovosti.

Schválený záměr se nyní promítne do strategických dopravních dokumentů státu i do územních plánů. Správa železnic bude na přípravě spolupracovat se státními institucemi i pražskou samosprávou. Pokud vše půjde podle plánu, samotná výstavba by měla začít v roce 2035 a skončit zhruba o dvanáct let později, tedy kolem roku 2047.