1 Vyšla kniha Cudja Lewise

Do USA přijel nahý, dostával bičem. Svědectví posledního přeživšího z otrokářské lodi

, NOVÉ

Témata: , ,

Z válečníka otrokem. Ve svých devadesáti letech byl Cudjo Lewis poslední přeživší ze 116 lidí, kteří tvořili „náklad“ otrokářské lodi Clotilda v roce 1859. Po jeho osvobození v důsledku americké občanské války říkal útržky novinářům. Až Zora Neale Hurstonová se ale rozhodla sepsat celý jeho příběh. Vydavatelé ale o knihu neměli ve třicátých letech zájem. Vychází až teď, osmdesát sedm let od jejího napsání, informuje The Independent.

V africkém Beninu se Cudjo jako mladý kluk učil být válečníkem. Netušil, co ho za pár let čeká. „Podle některých údajů se kapitán z Alabamy vsadil se severským byznysmanem o sto tisíc dolarů, že i přes zákaz dovozu otroků z roku 1808 dokáže propašovat náklad do Ameriky,“ píše server The Independent.

Vesnici, kde žil Cudjo, pronásledovali válečníci věrní dahomejskému králi, který byl hlavou dynastie, jež zbohatla na obchodování s otroky. Náctiletý Cudjo neměl žádnou možnost útěku. Když byl odveden, viděl uříznuté hlavy svých spolubojovníků. Tři týdny strávil společně s dalšími muži v kasárnách, které byly umístěny podél západního pobřeží afrického kontinentu a určeny pro otroky, kteří zde čekali na přepravu přes Atlantický oceán.

„Bílý muž se díval. Díval se pozorně na kůži, chodidla, nohy i do pusy. Potom si vybral,“ líčil Cudjo chvíli, kdy byl prodán. Otroci záhy přišli o oblečení. „Stydím se. Přijedeme do Ameriky nazí a lidé si pomyslí, že jsme nazí divoši,“ vzpomínal. Cudjo v dalším vyprávění vyzdvihoval hlavně neustálou žízeň. Byl ale rád, že ho koupil Jim Meaher, který podle jeho slov neviděl tak rád své otroky bité jako jeho bratr Tim.

„Jsi volný. Už nikomu nebudeš patřit“

Na bití ale také došlo. Otroci dostávali bičem, pokud například neběželi dostatečně rychle, nebo nebyl jejich „dozorce“ spokojený s jejich prací. Dvanáctého dubna 1865 ale nastal zlom. „Jsi volný. Už nikdy nikomu nebudeš patřit,“ řekli mu severoameričtí vojáci. Poté, co byli osvobozeni, Cudjo společně s dalšími bývalými otroky vybudoval novou komunitu u města Mobile – Africatown, dnes známé spíš jako Plateau v Alabamě. Postupně si zde přeživší Clotildy vybudovali vlastní kostel, školu a hřbitov. Někteří potomci původních otroků v této oblasti žijí dodnes.

Sám Cudjo se snažil části svého příběhu říct novinářům, ale nikdo nejevil pořádný zájem. Až novinářka tmavé pleti Zora Neale Hurstonová dala dohromady knihu, která zachycuje jeho život. Dokončila ji v roce 1931. Nakladatelé knihu ale odmítali. Jedním z důvodů třeba bylo, že byla psána v Cudjově dialektu. Hurstonová ale z této podoby knihy nechtěla ustoupit.

Cudjo zemřel ve věku 94 let v roce 1935. Novinářka Hurstonová zemřela v roce 1960 ve věku 69 let, pohřbena v neoznačeném hrobě na segregovaném floridském hřbitově. Rukopis knihy „Barracoon“ zapadl v archivu na Harvardské univerzitě.

Vydalo ji až nakladatelství HarperCollins letos 8. května. Někteří v události vidí i politický podtext. „V Bílém domě máme bigotnost,“ řekla autorka biografie o Hurstonové Walerie Boydová. „Kniha jako Baraccoon říká, že na černém životě záleží. Vždycky na nich záleželo,“ dodala.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: ‚Nejemotivnější příběhy jsou z uprchlického tábora v Ugandě‘

Z nového čísla Konec thatcherismu. Jak volby změnily Velkou Británii

Echo týdne: Vkus Moniky Babišové ● Komentář: Zvrácení svobodných voleb ● Svět: Andrej Babiš na nás uvalil světovou zelenou revoluci ● Kauza: Skrytá, ale stejně reforma ● Civilizace: Hladem ku zdraví?

Anglické odcházení Co bude s Evropou, když Britové řekli exit
Klenot v čase snesitelném Rychlý běh s krumlovskou kartou
,