Zvrhlá hra na trh s energetikou. V Evropě obchod s elektřinou ztratil smysl

Dostali jsme se do zvláštního stadia, které obrací celou ekonomiku vzhůru nohama. Česká republika je země, která má aktuálně dost zdrojů energie, které nejsou drahé. Samotné suroviny do nich a jejich provoz by nemusely podléhat prudce kolísajícím světovým cenám. Energie v Česku by nemusela být drahá.

Největší část, 37 procent elektřiny, se u nás vyrábí z jaderných zdrojů. Ty jsou samy o sobě velmi nákladné kvůli vysokým investicím při výstavbě. Ve chvíli, kdy už stojí a jsou zaplacené, provoz naopak nepatří k drahým. Jaderné palivo nepodléhá na rozdíl od plynu nebo ropy cenovým šokům. A všechny české jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech už jsou staršího data. Investice do nich jsou zaplaceny, takže se u nich musí financovat provoz a režie.

Druhým hlavním zdrojem, z něhož se u nás vyrábí energie, je hnědé uhlí. To tvoří 36 procent celkové výroby. Hnědouhelné elektrárny provozují firmy, které buď zároveň přímo vlastní doly, nebo s nimi mají dlouhodobé kontrakty. To je případ polostátní energetické společnosti ČEZ stejně jako energetické firmy Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Další dvě procenta elektráren spalují černé uhlí. Pak následují s 13 procenty obnovitelné zdroje a pouhých 8 procent připadá na plyn, který podléhá velkým cenovým výkyvům. Tři čtvrtiny české energie se tedy vyrábějí ze zdrojů, které jsou ze své podstaty cenově velmi stabilní.

Máme víc, než potřebujeme

V této chvíli jsme navíc stále čistým vývozcem energie. Vyrábíme víc, než spotřebováváme. Podle aktuálních dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) za první polovinu roku 2021 jsme vyrobili o 9,6 procenta víc elektřiny, než jsme jí spotřebovali. Takových zemí je v Evropské unii málo.

S tímto profilem české energie je víc než namístě položit si otázku, jak je možné, že v takovéto konstelaci v Česku tak prudce stoupají rodinám i firmám účty za energie a zdražují všechno ostatní zboží a služby. Odpověď zní, že elektřina je drahá kvůli zásahům evropských politiků. Ti její výrobu svázali v cestě za bezuhlíkovou ekonomikou tolika regulacemi, přirážkami, dotacemi, že přestala být běžnou obchodovatelnou komoditou. Trh je úplně pokřiven.

V této chvíli a v takové konstelaci stojí za vážnou úvahu, jestli nepřišel čas k zásadní změně domácí regulace cen energií. To znamená k odchodu z jednotného evropského trhu s elektřinou, kde se rozhoduje o velkoobchodních cenách energií.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.