Ukrajinský ministr varoval Berlín, že cílem Moskvy může být obnova NDR

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dnes v parlamentu prohlásil, že neochota Berlína dodat Kyjevu zbraně podporuje ruskou agresi, a varoval, že cílem Moskvy je nejen ovládnutí Ukrajiny, ale i průnik do západní Evropy. Pokud Berlín nezmění postoj, může se podle ministra dočkat obnovení Německé demokratické republiky ve východním Německu. Ta bývala v sovětské sféře vlivu, než se zhroutila berlínská zeď a Německo se sjednotilo.

"Pokud Německo nezmění stanovisko ohledně odporu proti ruské agresi, bude muset spolková vláda řešit nikoliv problémy s okupovanou částí východní Ukrajiny či Krymu, ale problém Německé demokratické republiky. Nepřeháním. Vždyť materiální základ pro NDR již existuje - а je to nejen plynovod Nord Stream 2 a dříve plynovod Opal, ale i představitelé německého establishmentu placení Ruskem, jsou to jednotliví viceadmirálové, kteří torpédují vlastní zemi podivnými prohlášeními," prohlásil ukrajinský ministr v narážce na případ Kaye-Achima Schönbacha, donedávna velitele německého námořnictva.

Schönbach se nechal slyšet, že Ukrajina nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, a vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Po kritice svých vyjádřením odstoupil.

Ruským cílem je podle ukrajinského ministra změnit současnou podobu bezpečnostní architektury světa. "Obnova NDR je logickým pokračováním ruských požadavků, které již byly oznámeny. Rusko už oficiálně nastolilo požadavek odstranění NATO ve 14 zemích, jakkoli se to zdálo být naprosto nemožné. Je velice dobré, že členové aliance dali (Rusku) jasnou odpověď, ale měla by být i praktická část, aby se pak nemuselo odpovídat, kdo začne znovu stavět berlínskou zeď," poznamenal šéf ukrajinské obrany.

Prohlásil rovněž, že konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je nejen ovládnutí Ukrajiny, ale rozšíření svého vlivu hluboko do západní Evropy. "Varovali jsme západní partnery, že cílem Kremlu není ani tak Ukrajina jako rozvrácení NATO a Evropské unie," uvedl ministr a poukázal na ruské výpady proti Polsku a Pobaltí.

Německo na rozdíl od některých svých spojenců v NATO neposkytuje Kyjevu zbraně na obranu před Ruskem, které soustředilo své jednotky poblíž ukrajinských hranic. The Wall Street Journal minulý týden také uvedl, že Berlín odmítl povolit vývoz zbraní německé provenience z Estonska na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Uvedla také, že Reznikov v parlamentu ocenil německou pomoc při léčbě zraněných ukrajinských vojáků. Berlín také přislíbil, že Ukrajině pošle polní nemocnici a 5000 přileb. Ukrajinský ministr ale Berlínu vytkl, že zdrženlivé stanovisko ohledně dodávek zbraní fakticky podkopává bezpečnost Evropy a povzbuzuje agresora.

Rusko naléhavě požaduje přepracování bezpečnostní architektury v Evropě po skončení studené války. Ruské požadavky bezpečnostních záruk, předložené minulý měsíc, zahrnují ukončení dalšího rozšiřování NATO, aby se Ukrajina nikdy nemohla připojit, a stažení sil a zbraní aliance z východoevropských zemí, které přistoupily do NATO po studené válce.

Německá demokratická republika byla založena ve východní části Německa v roce 1949. Prostřednictvím německých komunistů ji ovládala Moskva až do pádu berlínské zdi v roce 1989. O rok později následovalo znovusjednocení Německa.

Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů na východě Ukrajiny, tvrdí, že neplánuje zaútočit na Ukrajinu a že si nepřeje válku. O případné touze překreslit německé hranice se Moskva dosud nezmínila. Kancléř Olaf Scholz tento měsíc prohlásil, že Německo "v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtících zbraní" a jeho ministryně obrany řekla, že Berlín neposílá smrtící zbraně do krizových oblastí, protože by to mohlo "přiživit" konflikt, připomněl Reuters.