2 komentář

Klička, kterou chtěli Češi ošidit Brusel

komentář

Obsahem auditní zprávy k dotacím Agrofertu je především vrcholná trapnost. Trapně přitom musí být všem občanům České republiky. Její nejvyšší správní úřady se chovají stejně jako úředníci někde na malém okresním městě, když se pomocí právníků druhé kategorie pokoušejí ohnout zákonné předpisy ve prospěch starostova podnikatelského kamaráda, aby mu obstarali potřebné razítko.

Věcně jde v auditu k dotacím pro Agrofert opravdu o detail. Tuzemští úředníci potřebují v Bruselu vysvětlit, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů, neovládá Agrofert, a proto holding může pobírat stamiliony eurodotací. V dopise ministerstva pro místní rozvoj Evropské komisi k tomu využívají stejnou konstrukci, s jakou v září uspěli právníci Andreje Babiše na Krajském úřadě Středočeského kraje, když vysvětlovali, proč střet zájmů neexistuje. Premiér by podle nich byl ve střetu zájmů, kdyby Agrofert ovládal. V únoru 2017 však vložil svůj majetek do dvou svěřenských fondů a k akciím holdingu nadále nemá dispoziční právo ani se nesmí účastnit jednání špiček holdingu. Z právního hlediska je však podstatný fakt, že podle zákona o obchodních korporacích může být ovládána pouze obchodní korporace, tedy akciová společnost či společnost s ručením omezeným. Svěřenský fond není obchodní korporací, a proto nemůže být ovládanou osobou, argumentují Středočeský kraj i ministerstvo pro místní rozvoj.

Takovou konstrukci zpochybnilo v dobách ministra Jana Kněžínka ministerstvo spravedlnosti a po něm ji vyvrátila Evropská komise. Ovládat je možné nejen obchodní korporaci, ale také jakoukoli jinou právnickou osobu, která koneckonců jedná vždycky z vůle konkrétních fyzických osob, například svěřenský fond, vysvětlují bruselští právníci něco, co je zdravému rozumu i bez toho jasné. „Jenom fyzické osoby mohou tvrdit, že je nikdo neovládá,“ píší auditoři. Proto není třeba ztrácet čas právnickými kličkami, ale namísto toho se podívat na fakta.

Slepé fondy podle premiérky Mayové

Není pak těžké popsat, že premiér Babiš své svěřenské fondy opravdu ovládá, ostatně to už v lednu učinil Městský úřad v Černošicích. V anglosaských zemích skutečně existují tzv. slepé fondy, do kterých ukládají majetek politici během vykonávání vysokých funkcí, nejčastěji se připomíná britská premiérka Theresa Mayová a americký prezident Barack Obama. Obvykle si vyberou nějakého investičního bankéře za svěřenského správce, popíšou mu obecně základní směr, jak investovat, potom s ním ovšem nesmějí po dobu trvání svěřenského fondu mluvit. Mají jedinou možnost, jak se něco dozvědět o stavu svého majetku. Najmou dalšího experta jako dohlížitele, který kontroluje, jak svěřenský správce pracuje, a případně ho může vyměnit. Zakladateli fondu pak jednou ročně pošle bilanci. Není přípustné, aby zakladatel dosadil do správních a dohlížecích funkcí někoho známého.

Není těžké konstatovat, že Andrej Babiš postupoval jinak. Do vedoucích funkcí ve fondu jmenoval své spolupracovníky a příbuzné. Zároveň si ponechal právo kdykoli vyměnit svěřenského správce i členy rady protektorů, která správce kontroluje a schvaluje jeho významnější kroky. Proto může premiér prosazovat v obou fondech své zájmy, soudí evropští auditoři.

Někteří znalci, například europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), si myslí, že premiér Babiš by nepřišel o vliv, ani kdyby postupoval podle pravidel slepého fondu. V aktivech Babišových svěřenských fondů nejsou náhodně nakoupené akcie, ale konkrétní holding, a proto může v roli premiéra prosazovat politiku zvýhodňující jeho jednotlivé divize. Založením slepého fondu by se přesto o omezení svého vlivu vážně pokusil a nemohl by pak třeba se svěřenským správcem operativně ladit noty, jak sáhnout do státního či evropského rozpočtu. Ovšem premiér se o nic takového ani nepokusil, svěřenské fondy byly založeny proti smyslu zákona o střetu zájmů a Andrej Babiš se založením fondů střetu zájmů nezbavil.

Kontroly nekončí

Z pohledu nezaujatých právníků hraje premiér České republiky falešnou hru a Evropská komise na ni nemůže přistoupit, ani kdyby se cítila příliš slabá a nemohla efektivně zasáhnout. Jisté je, že považuje audit Agrofertu za pouhý začátek a že pošle další kontroly, přinejmenším do operačních programů na podporu podnikání a ochranu životního prostředí, aby zjistila, jestli se ohýbání práva nestalo běžnou praxí.

Občan České republiky se bude stydět za své nestoudné reprezentanty, úředníci budou nadále žít v obavách, že bude odhaleno také jejich selhání, a příjemci dotací už mohou shromažďovat papíry, aby je předložili ohlášené kontrole. Dnes žádá Evropská komise vrátit 285 milionů korun, to se však po dalších kontrolách může změnit k horšímu. Ovšem jak se zdá, nic se nezmění na politické scéně, premiér i ministři zůstanou ve svých funkcích a vládní koalice může dál řídit životy všech Čechů.

Další texty Petra Holuba čtěte zde.

 

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více