Německo se s EP dohodlo na rozpočtu i krizovém fondu EU, Polsko i Maďarsko dál hrozí vetem

ROZPOČET EU

Německo se s EP dohodlo na rozpočtu i krizovém fondu EU, Polsko i Maďarsko dál hrozí vetem
Maďarský premiér Viktor Orbán. Foto: Zdroj: Shutterstock
Svět

Echo24

Německé předsednictví Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Německo, které za státy vedlo rozhovory, oznámilo, že mezi státy EU panuje shoda. Avšak Polsko a Maďarsko jsou otevřeně připraveny balíček vetovat.

Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.

Oběma stranám se podařilo překonat hlavní rozpory, mezi nimiž byla provázanost čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot, objem peněz na takzvané centrální programy či zavádění nových zdrojů rozpočtových příjmů, tvrdí Berlín, který nyní EU předsedá. Právě kvůli spojení peněz a vlády práva však hrozí vetem celého balíku Maďarsko i Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli údajnému porušování hodnot EU.

Podle maďarského vládního serveru About Hungary se už maďarský předseda vlády Viktor Orbán obrátil nejen na německé předsednictví EU, ale také na státy, které budou unii předsedat příští rok, tedy na Slovinsko a Portugalsko. Orbán ujistil, že Maďarsko chce spolupracovat s ostaními zeměmi, ale také musí hledět na své vlastní zájmy, které navrhovaný balíček nesplňuje. Dopis Orbán poslal i předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a také šéfce Evropské komise Ursuela von der Leyenové.

K Orbánovi se připojil i polský premiér Mateust Morawiecki, který připustil, že by i Polsko mohlo během schvalování balíčku připojit své veto. Morawiecki varoval, že pokud balíček nebude splňovat polská očekávání, nebude premiér váhat postavit se na stranu Viktora Orbána.

„Je to vyvážená dohoda, která zohledňuje požadavky parlamentu a zároveň respektuje směr vytyčený v červenci Evropskou radou,“ uvedl německý velvyslanec při EU Michael Clauss s odkazem na červencový čtyřdenní summit. Oproti jeho výsledku se po tlaku europoslanců zvýší výdaje rozpočtu o 15 miliard eur na celkových 1,074 bilionu. Objem fondu zůstane 750 miliard.

Poslanci vyjednali zvýšení peněz především na výzkum, zdravotnictví či studentské výměny, které patří mezi zmíněné centrální programy organizované přímo Bruselem.

„Evropa je tvrdě zasažena druhou vlnou pandemie. Naléhavě potřebujeme mít k dispozici fungující fond obnovy, který pomůže zmírnit těžké ekonomické následky pandemie,“ prohlásil Clauss s tím, že doufá v rychlé schválení jednotlivých norem spojených s balíkem národními parlamenty i Evropským parlamentem.