Maserati Levante – Třešnička na dortu

AUTO

Maserati Levante – Třešnička na dortu
Auto

Nejsilnější verze modelu Levante nabízí výkon 590 koní z motoru V8, exkluzivní doplňky a ovšem i jedinečnou italskou eleganci. Otázka je, jestli nestačí běžnější verze. V aktuální nabídce vozů značky Maserati najdeme kromě sedanu Ghibli také oblíbené SUV zvané Levante. To je na trhu nabízeno s několika různými motory, kromě třílitrových šestiválců V6 (benzinových i naftových) lze pod elegantní oblou kapotu umístit i dvakrát přeplňovaný osmiválec F154 o objemu 3,9 litru, pocházející původně od Ferrari. Maserati s motorem Ferrari, to prostě zní dobře. V nejsilnější specifikaci nabízí verze Trofeo drtivý výkon 580 koní (a 730 Nm).

Italové umějí zaujmout, o tom žádná. Už při prvním seznámení elegance mohutného SUV překonává očekávání, na mohutné „tlamě“ se symbolem trojzubce je vidět, jak se doslova chystá polykat litry čerstvého vzduchu, aby uchladila ohromný motor. Podběhy vyplňují ohromná kola, při pohledu zezadu zaujmou čtyři koncovky výfuku, karoserii zdobí černé doplňky.

Interiér vyniká použitím velmi kvalitních a příjemných materiálů, dominuje jim kůže s kontrastními švy, nechybí karbon ani velebená alcantara. Tužší sedadla jsou sice spíš komfortní než sportovní, ale jinak fajn. Levante už se prodává nějaký pátek, takže i přes modernizovaný systém s elegantně zakomponovaným displejem uprostřed má stále klasickou kapličku se dvěma kruhovými přístroji – předpokládáme, že k tomuto řešení se bude stále vracet víc výrobců, protože působí rozhodně důstojněji než levné displeje z Číny, jejichž grafika je často zoufalá. Trofeo ožívá s drsným zařváním. Osmiválec zní podle očekávání skvěle. V interiéru je sice zbytečně moc odhlučněn – v současnosti je to běžný standard –, ale jinak se projevuje hrubě i libozvučně zároveň.

Vnitřní prostor potěšil nejen zmíněnými tradičními prvky (včetně hezkých hodin na palubní desce), ale i dobrou ergonomií (přístup k jízdním režimům, ovládání topení/klimatizace) a také množstvím odkládacích prostorů, dostatkem místa a konečně i nenapodobitelnou atmosférou. Je to příjemně osvěžující prémiový styl.

Při zkoušce dynamiky volíme režim launch control, umožňující ideální rozjezd z místa. Levou páčkou řazení funkci aktivujeme, natlakujeme brzdy, přidáme plyn a prudce brzdový pedál pouštíme. Napružený vůz vystřeluje vpřed tak drtivě, že mu schopnost dosáhnout stovky za 4,1 s věříme bez zaváhání. Brutální akcelerace je doprovázena bleskurychlým přeřazováním (opět osmistupňová převodovka ZF) a samozřejmě omamným zvukem. Motor V8 je skoro vždycky úžasný, a pokud je italský, o charakter je postaráno. Síla je přenášena hlavně na zadní kola, ale v případě potřeby putuje točivý moment i dopředu. Pohon je dobře sladěn a funguje nerušivě.

To se ovšem nedá říct o podvozku. Z celého auta máme neustále pocit určitého napětí. Řízení je celkem dobré, ovšem snížený vzduchový podvozek je možná až zbytečně tvrdý, zejména v našich podmínkách. Chuti měnit směr a pohlcovat nerovnosti by jistě prospěla o něco menší kola (i za cenu slabšího fotogenického efektu). Tradičně silnou stránkou vozu jsou brzdy, dobře dávkovatelné i dostatečně účinné. Díky nim jsme při jízdě stále sebejistější a s vozem se čím dál víc sžíváme. Jeho hmotnost kolem 2,2 tuny není zcela zamaskovaná, ale pohon se snaží o neutrální chování, jak může. Jen kdyby se zavěšení trochu víc pohybovalo a nebylo neustále cítit ta těžká kola...

Verze Trofeo je rozhodně libůstka pro fajnšmekry. Umí jezdit skoro tři sta a dělat show, ale zato vyžaduje dostatek paliva – od 15 litrů na 100 km po klidně běžných 20, ba někdy mnohem víc. Srdce rozbuší, vyniká svým stylem a v neposlední řadě přitahuje k pozvolna stárnoucímu Levante pozornost, ale upřímně řečeno, je i kvůli ceně 3,7 milionu (testovaná verze) trochu nadbytečná. Zejména  z racionálního pohledu, když slušné, dobře vybavené a určitě ne podmotorované Levante koupíte zhruba za 2,5 milionu Kč (hezky vybavená V6 430 k).

Plusy:
Dynamika, pohon, interiér, styl.

Minusy:
Spotřeba, nepoddajný podvozek, vyšší cena.