Češi podlehli černým myšlenkám. Přestali nakupovat a očekávají krizi
PROPAD ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
Dramaticky vysoká inflace a energetická krize vykonaly své. Podstatná část Čechů už příliš nevěří, že by se měla situace v příštích letech měnit k lepšímu, a obává se citelného zchudnutí a propadu životní úrovně. Domácnosti teprve nyní začínají silně omezovat své útraty a přestaly „pálit“ své úspory z dob covidového útlumu. To se ukazuje na velkém propadu tržeb maloobchodníků. Ten je meziročně více než dvakrát větší, než se podle pesimistických odhadů očekávalo. Stále více lidí také z toho, že se jim daří hůř, viní vládu, a to hlavně z nečinnosti v řešení drahých energií. Jejich počet navíc roste i mezi voliči nejsilnější ODS.
Zvláště dramaticky se propadly tržby prodejcům oděvů a obuvi. „To souzní s průzkumy, podle nichž si letos Češi raději odpustí koupi nového oblečení, než aby si odepřeli dovolenou, třeba i zahraniční u moře. Po dvou letech omezeného, ba nemožného cestování jsou zkrátka na zahraniční pobyt tolik natěšeni, že za něj neváhají utrácet, ač jsou jejich obavy z vlastní finanční budoucnosti kvůli inflaci nejchmurnější od krize let 2012 a 2013, v některých aspektech ještě za mnohem delší dobu,“ komentuje situaci pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Maloobchodní tržby po dubnovém růstu v květnu klesly meziročně konkrétně o 6,9 procenta. Z toho za nepotravinářské zboží tržby klesly o 7,6 procenta, za potraviny o 6,3 procenta a za pohonné hmoty o 5,2 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách s oděvy a obuví klesly letos v květnu meziročně o 15,3 procenta, obchody se sportovními potřebami utržily o 14,8 procenta méně.
Propad tržeb byl ale pozorován i meziměsíčně. „To už naznačuje, že spotřeba domácností začíná citelněji reagovat na růst inflace a pokles reálných příjmů většiny domácností,“ řekl k tomu hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Na rozdíl od předchozích měsíců v květnu již domácnosti vyčerpaly svůj pandemický polštář úspor. Nebo se jej dále bály vyčerpávat. Spotřebitelská důvěra je na nejnižší úrovni od začátku měření počátkem milénia. Inflace se navíc dále rozjede, už v červenci může přesáhnout dvacetiprocentní úroveň. Což spotřebitelské tržby jen dále omezí,“ předpovídá Kovanda.
Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se dalšího zdražování nevěří 82 procent lidí. Více pesimistů je samozřejmě mezi lidmi, kteří jsou již nyní v obtížné situaci. Naopak více optimistů je mezi vysokoškoláky a lidmi ve věku 18 až 29 let, mezi kterými zlepšení situace čeká zhruba čtvrtina. Napříč však jasně dominuje názor, že ke zlepšení nedojde.
Už nyní kvůli zdražování elektřiny a plynu přes 80 procent lidí muselo začít ve větší míře šetřit a omezovat některé své potřeby. Nárůst cen energií se zatím významněji nedotkl pouze jedné pětiny občanů.
Z průzkumu také vyplývá, že vláda podle lidí podniká málo kroků, které by zabránily poklesu životní úrovně. Ačkoliv voliči koalice Spolu jsou smířlivější, i mezi těmi, kdo volili vládní ODS, už je téměř polovina těch, kdo tvrdí, že se kabinet Petra Fialy „dostatečně nesnaží“.
Nečinnost vlády se přitom projevuje především směrem k prudce stoupajícím cenám energií. Vláda zatím přišla jen s tzv. úsporným tarifem, jehož přesné parametry však stále nejsou známé. Miliardy na tarif, který by měl všem plošně částečně snížit zálohy na plyn a elektřinu, půjdou ze státního rozpočtu, jedná se proto o proinflační opatření, což se brzy projeví v dalším zdražování a ještě to prohloubí rozpočtový schodek.
Státy jako Francie či Německo ceny elektřiny pro spotřebitele fixovaly na několikanásobně nižší úrovni, než jsou aktuální velmi vysoké spotové ceny. Premiér Fiala nedávno řekl, že vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v Česku, což lze vykládat jako snahu státu získat stoprocentní podíl v hlavní elektrárenské společnosti ČEZ, tedy vyplatit minoritní akcionáře. Podle Fialy by však proces zestátnění trval až dva roky a do té doby jeho vláda prý nebude fixovat ceny elektřiny právě kvůli hrozbě žalob minoritních akcionářů, kteří by přicházeli o zisky z vysokých cen elektřiny.
