Kde se v zimě ohřát? Třeba i v nedaleké cizině, v termálních lázních

Kde se v zimě ohřát? Třeba i v nedaleké cizině, v termálních lázních
O „zázračném prameni“, tryskajícím v místě lázní Gellért, se psalo už v 15. století. Foto: Foto: Shutterstock
Cestování

TIPY NA VÝLETY

Ludvík Los

Na jednu věc v doporučeních, čím se vybavit na cestu do maďarských termálních lázní, se zapomíná. Obvykle se uvádějí plavky, ručník, mýdlo, šampon, žabky a koupací čepice, která je potřeba do plaveckých bazénů. Ale skoro stejně tak je nezbytná kniha, a to konkrétně Patálie v Panonii, dílko sepsané před půlstoletím Achillem Gregorem. Tato svižná „mikrohomeriáda“ líčí lehkým jazykem nástrahy turistického putování Maďarskem a popis návštěvy lázní v Budapešti samozřejmě nechybí.

„Budapešťští kluci nemohou hrát kuličky. Dají-li se do hrabání důlku, vytryskne ze země vřídelní pramen. Přijedou betonáři, rychle ten pramen ucpou a kluci dostanou ve škole dvojku z mravů, neboť jinak by se pro samé vřídelní prameny dalo po Budapešti chodit jen v galoších. Toto šťastné město má na svém území 123 horkých vřídel, které denně dodávají 70 milionů krychlových metrů léčivé vody lázním, krytým plovárnám i otevřeným koupalištím, v nichž si lze zaplavat ve volné přírodě i v zimě, neboť většina té vody má přes 30° Celsia,” píše ve své knize Achille Gregor a je to všechno pravda, tedy až na ty dvojky z mravů, asi.

Ať už si návštěvník vybere kterékoli z budapešťských lázní, platí, že to bude návštěva dlouhá, přesně tak, jak na to upozorňuje kniha: „Byli jsme v koupališti s dlouhým travnatým břehem, který lemuje tři bazény: jeden s umělým vlnobitím, druhý plavecký s normální vodou a třetí s horkým vřídelním pramenem, v jehož prvním kruhu u vřídla je voda horká 43°, v druhém hodně teplá a v třetím příjemně vyhřátá. Stačí, řeknu-li, že jsme přišli ve dvě hodiny a odcházeli v sedm.”

Tím místem, kde spisovatel vydržel v bazéncích s termální vodu celý půlden, byl Margitsziget, Markétin ostrov. „Co je Margitsziget? To vezmete Císařský ostrov. Střelecký ostrov, Žofín, dáte je dohromady, přidáte k tomu několik sportovních hřišť, loděnice, četné bazény, restaurace, letní kino, přírodní divadlo, romantickou zříceninu kláštera s tichým parkem s prastarými duby, záplavu pestrých květů a největší možnou míru čistoty a dostanete Margitsziget. Po dlouhá staletí nebyl tento ostrov veřejnosti přístupný. Ve 12. století byl rezidencí uherského krále Imreho a po jeho smrti ovládli ostrov na několik staletí mniši. Byl pojmenován po Markétě, jedné z dcer uherského krále Bély IV., kterou si chtěl Přemysl Otakar II. vzít za manželku. Markéta však nechtěla porušit řeholní slib, a tak se český král Otakar oženil s Kunhutou, vnučkou krále Bély. Je to velká škoda, neboť Markéta mohla tento ostrov přinést věnem, kdežto Kunhuta žádný ostrov neměla, a proto my dnes musíme budovat Lipenská a Slapská jezera, abychom se měli kde koupat.”

V době, kdy vyšla Gregorova kniha, byly lázně Palatinus na Markétině ostrově otevřené jen v létě, nyní však už poskytují celoroční zábavu. Jejich centrem stále zůstává elegantní funkcionalistický pavilon, který navrhl architekt István Janáky. Je to svým způsobem unikát, neboť všechny další městské lázně v Budapešti jsou zbudovány ve zdobnějších slozích. Například zřejmě nejznámější lázně Széchenyi, postavené mezi roky 1909 a 1913, navrhli architekti Gyözö Cziegler a Ede Dvorzsák v novobarokním stylu. Sto let od založení slaví letos lázně Gellért, impozantní secesní stavba, jejíž návrh společně připravili Izidor Sterk, Ármin Hegedűs a Artúr Sebestyén. Odpočinek zde se často přirovnává ke koupeli v katedrále. Z tradičních tureckých lázní jsou nejznámější Rudasovy s osmibokým bazénem. Přes týden jsou vyhrazené většinou pro muže, ale víkendové večery bývají smíšené. Původ v osmanských dobách mají lázně Király, tedy Královské lázně, a jsou vždy otevřené pro muže i ženy zároveň.

Další zajímavé spojení odpočinkových koupelí v termální vodě s architekturou si lze užít v rakouských lázních Bad Blumau nedaleko Grazu. Rozlehlý wellness areál plný atrakcí napájených horkými podzemními prameny navrhl slavný architekt Friedensreich Hundertwasser a je pitoreskní jako všechny jeho stavby. Barevný a bez jediné rovné stěny a chodby. Ve všech domech, pavilonech a věžičkách je téměř dva a půl tisíce oken, mezi kterými těžko najít dvě stejná. Auta parkuji pod zemí, aby nepřekážela hostům, kteří mohou celý víkend chodit po areálu hotelu a lázní pouze v plážových střevících, plavkách a hotelových županech.

Související články