Práce pro bezdomovce? Být chodící wi-fi. Jeden už zkušebně vysílá
Dobije vám i baterky
Bezdomovci by mohli lidem v centru Prahy zajišťovat připojení k internetu. Jeden takový chodící wi-fi hotspot už funguje u stanice metra Dejvická. Jedná se prozatím ale o „pilotního jezdce“, který tvůrcům projektu dělá především reklamu. Ti teď shánějí na rozjezd projektu peníze. Chtějí tak pomoci lidem bez domova vrátit se zpět do normálního života.
„Oni potřebovali někoho zkušeného, někoho, kdo o té ulici něco ví. Já jim rád pomůžu, stačí mi, když za to občas dostanu jídlo. Dříve jsem prodával noviny, deset let nabízel časopis, teď prodávám květiny. Něčím se živit musím,“ řekl deníku ECHO24.cz Kamil Krtil, který nebýt toho, že má na sobě tričko s názvem projektu Wi-fi Free Charity, člověk by zřejmě nepoznal, že se jedná o bezdomovce. O projektu informoval první časopis Týden.
„Ten projekt je v plenkách a já jsem takový pilotní jezdec. Mám tričko, wi-fi hotspot i náhradní baterky, kdyby si někdo potřeboval dobýt telefon. Zatím se u mě zastavili tak čtyři lidi. Bude to chvíli trvat, než se to rozjede,“ komentoval dále Krtil.
Kamil Krtil je bezdomovcem pětatřicet let. V osmnácti ho vyhodila z domova jeho matka. Nejdříve žil v přiděleném bytě, živil se jako kamelot prodejem Večerní Prahy a drobnou prací načerno. V mládí si po pádu ze stráně na chodník polámal obratle, kvůli čemuž má dodnes problémy se zády. Původně vyučený prodavač při snaze sehnat práci v oboru neprošel přes zdravotní prohlídky. Nakonec ho komunistický režim uznal oficiálně za invalidu a vyvázal ho z pracovní povinnosti.
V polovině devadesátých let přestal vynášet pouliční prodej novin a Krtil se začal živit sběrem. Bytový dům, kde dosud bydlel, se zprivatizoval a nový majitel ho vystěhoval. Začal proto přespávat po ubytovnách. V roce 2001 začal nabízet kolemjdoucím v okolí stanice metra Dejvická časopis Nový Prostor. Po deseti letech přesedlal na květiny, které dostává za výpomoc v zahrádkářské kolonii.
Tvůrci projektu potřebují na rozjezd 120 tisíc
Cílem charitativního projektu Wi-fi 4 Life je poskytnout lidem bez domova netradičním způsobem možnost odrazit se ode dna a vrátit se do běžného života. „Při studiu v kanadském Vancouveru jsem se ztratil ve městě a narazil jsem na ulici plnou bezdomovců. Řekl jsem si, že kdybych byl na jejich místě já, utratil bych poslední dolary za hotspot, který bych prodával ztraceným cizincům,“ popsal deníku ECHO24.cz Luboš Boleček, jeden z trojice organizátorů projektu.
„Tu myšlenku jsme dále rozvíjeli a vznikla z toho pomoc bezdomovcům skrze moderní technologie. Spustili jsme projekt v Praze a jeho motivace je jednoduchá – nemáme, co ztratit,“ uvedl dále Boleček s tím, že plánují spustit projekt naostro od listopadu. Do té doby potřebují sehnat pomocí crowfundingu 120 tisíc korun.
Ode dneška se můžete připojit k naší WiFi na výstupu ze stanice Dejvická. Do našeho projektu se pilotně zapojil Radim, známý prodejce květin, kterého na této stanici denně potkáváte.
Posted by Homeless WI-FI Charity – wifi4life.com on 10. září 2015
Požadovaná částka má vystačit na prvních šest bezdomovců, kteří budou „pracovat na plný úvazek“ na nejfrekventovanějších místech v centru Prahy – tedy na Václavském a Staroměstském náměstí. Po dobu třech až šesti měsíců za to dostanou ošacení, jídlo, ubytování i kapesné pro vlastní potřebu. Pokud se bezdomovec osvědčí, charita mu najde práci nebo ho alespoň doporučí některému zaměstnavateli. Případných krádeží přístrojů ze strany bezdomovců, kteří se tím pádem neosvědčí, se ale Boleček nebojí. Podle něho mají v zastavárně hodnotu několika stovek a to se jim nevyplatí.
Trička bezdomovce ocejchují
S obdobným projektem před třemi lety přišla i americká reklamní společnost BHH. Při konferenci o moderních technologiích najala několik bezdomovců, aby fungovali jako poskytovatelé wi-fi sítě. Za čtvrthodinku připojení si mohli říct o dva dolary. Tehdy ale nápad firmy vzbudil rozporuplné reakce. Podle kritiků bezdomovce označené tričky akce ještě více ponížila a ocejchovala.
Možnost vzniku podobné diskuze v Česku v kontextu odstartování projektu připouští i pražský zastupitel za ANO a předseda výboru pro sociální politiku Patrik Nacher. „Je to hodně o lidském pocitu. Bezdomovci se tím, že budou označeni tričky, mohou coby chodící wi-fi stát terčem posměchu. Určitá míra stigmatizace tu je,“ řekl deníku ECHO24.cz Nacher.
„Na druhou stranu oceňuji všechny projekty, které se lidem bez domova snaží pomoci. A hlavně, když se nejedená o jednorázovou pomoc, ale o způsob, jak je začlenit zpátky do společnosti,“ dodal.
V hlavním městě žije podle odhadů až šest tisíc lidí na ulici. Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 představuje typického bezdomovce vyučený svobodný muž ve věku 45 až 49 let, který nehovoří o své víře. Lidé bez přístřeší mohou v Praze využít na 50 azylových domů, nocleháren a nízkoprahových denních center. Podstatnou část z nich provozuje Armáda spásy, občanské sdružení Naděje, Diakonie českobratrské církve evangelické a Charita Česká republika.