Boj o pozemky za Prahou s Lichtenštejny. Rozpoutá se spor o miliardy?

SPOR O OBŘÍ MAJETEK

Boj o pozemky za Prahou s Lichtenštejny. Rozpoutá se spor o miliardy?NOVÉ
Ilustrační foto Foto: Foto: Shutterstock
8
Domov
Kristýna Novotná
Sdílet:

Ke sporu Česka s knížecí rodinou Lichtenštejnů o pozemky v okolí Říčan se vrátí ve středu Krajský soud v Praze. Podle katastru nemovitostí patří šlechtickému rodu historicky spjatému s Moravou. Stát se ale brání tím, že na ně rodina nemá nárok. Jde prý o úřednickou chybu. Veškerý majetek dnes nejbohatších monarchů v Evropě byl totiž po druhé světové válce vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Nepravomocně to loni potvrdil i prvoinstanční soud, Lichtenštejnové se odvolali. Aktuální soud může vyvolat spor o miliardy.

„Zápis vlastnického práva ve prospěch Nadace knížete z Lichtenštejna (nadace spravuje majetek rodiny – pozn. red.) byl proveden na základě rozhodnutí o potvrzení dědictví po Franzi Josefu II. z Lichtenštejna, ačkoliv vzhledem ke konfiskaci jeho majetku v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění,“ uvedl deníku ECHO24.cz mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.

Ve sporu jde o asi 600 hektarů převážně zalesněné půdy poblíž Říčan nedaleko za Prahou. Knížecí rodina před čtyřmi lety zjistila, že pozemky jsou v katastru nemovitostí stále vedeny na knížete Franze Josefa II. Coby dědic se o ně na základě zápisu úspěšně přihlásila knížecí nadace, která majetek šlechtického rodu spravuje.

ÚZSVM posléze podal žalobu na určení vlastnictví, úředníci prý propadnutý majetek po válce nedůsledně vyznačili. Podle právničky úřadu Markéty Komárkové byl však majetek odňat podle dekretu přímo ze zákona, nebylo proto nutné to promítnout i do pozemkových knih. Okresní soud pro Prahu-východ pak dal státu nepravomocně za pravdu. Odkázal se na jedenáct let starý verdikt Ústavního soudu, podle kterého nelze obcházet restituční zákony.

Lichtenštejnové jsou u nás historicky spjati převážně s Moravou a Slezskem, kde vlastnili rozsáhlé pozemky a nemovitosti včetně Lednicko-valtického areálu. Majetek jim byl odebrán ve dvou vlnách – nejdříve v rámci pozemkové reformy za první republiky, pak v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Spor o interpretaci dějin

Dané dekrety se týkaly konfiskace zemědělského majetku „Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Lichtenštejnové původem z Dolních Rakous se bránili tím, že již v době války měli lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem. Upozorňují také, že tehdejší kněžna Elsa byla navíc židovského původu.

Podle tehdejšího stanoviska československých soudů se však tehdejší kníže František Josef II. ve 30. letech přihlásil k německé národnosti. Právník nadace Aleš Linhart tvrdí, že jde o překrucování historických faktů a porušení mezinárodního práva. Pokračuje prý křivda způsobená rodině komunistickými soudy.

Interpretací dějin se už sedm let zabývá společná komise historiků. Podle odborníků jsou ale důkazy o spolupráci rodu s nacisty sporné. Prezidentské dekrety podle týdeníku Dotyk navíc vycházely z jazykové definice němectví a neznaly pojem politického národa.

Československo tehdy Lichtenštejnům zabavilo 80 procent veškerého jejich vlastnictví, které rod shromažďoval po staletí. Šlo o zhruba 70 tisíc hektarů pozemků zejména na Moravě a ve Slezsku, dále podniky a zámky celkem v hodnotě asi 350 milionů tehdejších franků. Šlechtický rod zakotvil na Moravě v roce 1249 poté, co od krále Přemysla Otakara II. dostal Mikulov a další statky včetně Lednice.

Miliardová žaloba o navrácení majetku je ve vzduchu

Vztahy s knížectvím po roce 1945 ochladly, země se vzájemně neuznávaly. K opětovnému navázání diplomatických styků došlo až v roce 2009 za úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Otázka možného navrácení vlastnictví na území republiky však nebyla dosud otevřena. Lichtenštejnové se majetky nikdy nepokusili vrátit zpět žalobou.

Je však možné, že aktuální soud o pozemky u Říčan bude působit jako rozbuška dalšího sporu o miliardy. Podle mluvčího nadace v Česku Michala Růžičky se však současný kníže Hanz Adam II. o majetky zabavené během 20. století soudit nechce, reaguje jen na žalobu ze strany českého státu.

České ministerstvo zahraničí se k tomu nechtělo příliš vyjadřovat. „Lichtenštejnský majetek byl konfiskován na základě dekretů prezidenta republiky a právoplatnost tohoto kroku byla v minulosti několikrát soudně potvrzena,“ komentoval tiskový odbor ministerstva.

Dnes se Lichtenštejnové řadí do čela žebříčku nejbohatších monarchů v Evropě. Americký časopis Forbes jejich jmění odhadl na 5 miliard dolarů. Pro srovnání majetek britské královské rodiny činí „jen“ okolo 500 milionů dolarů. V čele knížectví se sídlem ve Vaduzu od roku 1989 stojí Hans Adam II. V zemi platí bankovní tajemství a je proto často řazena mezi daňové ráje.

Čtěte také: Jediná země, která si může dovolit pracovní sílu ze Švýcarska

Lichtenštejnsko nemíchá politiku a byznys, tvrdí princ Alois

Další zajímavé články si přečtěte v aktuálním vydání TÝDENÍKU ECHO zde

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články