Zacházel se mnou jako se zvířetem, říká služebná

Mary původem z Indonésie odjela pracovat do bohatého Hongkongu, kde přijala místo hospodyně. Chtěla vydělat dost peněz, aby její děti mohly studovat na vysoké škole. Mnoho hodin náročné práce jí nevadily, pak ji ale začal zaměstnavatel obtěžovat.

Do bývalé britské kolonie Hongkong přichází pracovat stovky tisíc žen z Indonésie a Filipín, převážně jako pomocnice v domácnosti. V počtu více jak 325 tisíc představují osm procent celkové pracovní síly v Hongkongu. 

Mary spala v rodině svého zaměstnavatele na pohovce v obývacím pokoji. V neuspořádaném bytě, kde přebývalo pět členů domácnosti, pracovala každý den od 9 ráno až do půlnoci. Jedné noci se probudila, když jí kdosi svlékal oblečení. Během následujících sedmi týdnů pak byla vystavena sexuálním útokům i znásilnění v koupelně.

„Zacházel se mnou jako se zvířetem. Musela jsem mu sloužit, jako bych byla zároveň jeho žena i služka,“ řekla Mary v rozhovoru pro Wall Street Journal o tom, jak ji začal zneužívat švagr její zaměstnavatelky. „To jsme nemohla už déle snášet,“ dodala.

Místo hospodyně sexuální obětí

Oddaná muslimka se vydala do Hongkongu v červnu 2011 ve svých 33 letech. Chtěla vydělat peníze, aby mohla zabezpečit dům před záplavami a poslat své syny na vysokou školu. Již dříve měla zkušenosti s prací v zahraničí, když pracovala jako služka v Saúdské Arábii. Jelikož však úspory z práce v cizině byly brzy pryč, rozhodla se zareagovat na nabídku a odjet jako hospodyně do Hongkongu.

Před samotným odjezdem musela žena absolvovat školení a zdravotní prohlídku. V přípravném centru se s dalšími pracovnicemi učila například základní domácí práce, péči o děti nebo také čínské ukolébavky. Ženy se rovněž cvičily, jak se chovat slušně, mluvit příjemným měkkým hlasem a tvářit se šťastně. 

Asi po čtyřech měsících si ženu vybrala rodina z Hongkongu. Jednalo se o pětičlennou domácnost, kde kromě manželského páru a jejich dítěte žili dva švagrové zaměstnavatelky. Právě jeden z nich začal ženu po necelém měsíci od příjezdu obtěžovat.

Ze začátku muž jménem Suk Suk Mary pouze nutil, aby se ho dotýkala. Vystrašená žena navštívila svého agenta, aby získala jiné pracovní místo. Ten jí ale řekl, že potřebuje důkaz o zneužívání, který má nasbírat do plastové lahvičky.

Útočník ji posléze donutil k orálnímu sexu, o dva týdny později ji dokonce znásilnil v koupelně. Ženě se podařilo předat důkazy policii a skončila v péči lékařů. Tím však její boj o dosažení spravedlnosti teprve začal.

Suk Suk se k činu nepřiznal a policii ujistil, že sexuální styk vyprovokovala sama hospodyně. Mary okamžitě dostala od svých zaměstnavatelů třicetidenní výpovědní lhůtu. Další místo nemohla sehnat, dokud se případ nevyřeší. Nakonec uplynuly téměř dva roky, než se její případ dostal k soudu a byl ukončen. Porota nakonec shledala Suk Suka vinným ze znásilnění a dalších čtyř sexuálních útoků a odsoudila ho k sedmi a půl letům vězení.

„Nejsme žádní otroci“

Podobné problémy zažívají tisíce zahraničních chův a hospodyň, podle tamních zákonů totiž musí u svého zaměstnavatele bydlet, píše WSJ. Mají tak omezené možnosti. Buď se vrátí domů, kde se zostudí v očích svého manžela i své rodiny a ještě budou dlužit peníze, které si na cestu do Hongkongu vypůjčily. Druhou možností je, že kruté zacházení a zneužívání budou snášet.

Například v září minulého roku skončila dvojice ve vězení za to, že pálila svou služebnou z Indonésie žehličkou a bila ji řetězem od jízdního kola. Poté, co byly v médiích zveřejněny snímky jiné hospodyně, která měla oteklou tvář a četné jizvy po spáleninách na nohách, uspořádaly služebné protestní pochod „Nejsme otroci.“