Eurokomisařkou bude Jourová. ČSSD ustoupila Babišovi

PAT SKONČIL

Eurokomisařkou bude Jourová. ČSSD ustoupila BabišoviAKTUALIZOVÁNO 1
Domov
Jan Kálal
Sdílet:

Koaliční strany se po dlouhé patové situaci konečně dohodly. Funkci eurokomisaře bude za Česko zastávat Věra Jourová. ČSSD tak nakonec ustoupila hnutí ANO, které ji nominovalo. Deník ECHO24.cz má tuto informaci potvrzenou.

„Koaliční rada se shodla na tom, že Česká republika by navrhla jako budoucí eurokomisařku ženu – Věru Jourovou, nominantku hnutí ANO,“ oznámil premiér Bohuslav Sobotka. Zmínil zároveň, že mu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden v Bruselu řekl, že ženská kandidátka bude pro Česko výhodou při vyjednávání portfolií. Nová komise by totiž neměla mít méně žen, než je stávajících devět. V opačném případě by totiž zřejmě nezískala podporu Evropského parlamentu.

Jourová: Evropu mám v sobě

„V životě jsem nedělal rozdíl mezi ženami a muži, ale Evropská komise funguje takhle. Paní Jourová je po všech stránkách ze všech kandidátů nejlepší. Máme výhodu, že je žena,“ uvedl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiše (ANO). „Pro naše hnutí je to velká ztráta. Je to jedna z nejpopulárnějších političek a netěší mě, že odejde z našeho hnutí,“ připojil s tím, že si od Jourové v Bruselu slibuje, že Češi o eurokomisaři uslyší častěji.

Jourová odmítla tezi, že by její hlavní kvalifikací pro nominaci do Evropské komise byla její ženskost. „Myslím si, že mám pro tuto pozici řadu podstatnějších kvalifikací,“ uvedla.

„Jsem rád, že se nám podařilo odblokovat situaci. Zvyšuje nám to šanci k vyjednání silnějšího, středně silného portfolia,“ dodal vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Jourová odmítla tezi, že by její hlavní kvalifikací pro nominaci do Evropské komise byla její ženskost. „Myslím si, že mám pro tuto pozici řadu podstatnějších kvalifikací. Mám po mnoha letech práce v regionální politice Evropu v sobě,“ prohlásila před novináři. Jako své tři priority zmínila zvládnout příslušný resort. Dále by chtěla, aby měla Evropská unie v České republice lepší zvuk a jméno. A do třetice plánuje dát dohromady Čechy, kteří působí v Bruselu. To prý ale až po pracovní době, jako eurokomisařka totiž nesmí upřednostňovat národní zájmy.

Jourová by se jako eurokomisařka nejraději věnovala regionálnímu rozvoji

Ministryně pro místní rozvoj Jourová bude první žena, která bude bude Česko v této funkci reprezentovat. Nejdřív musí uspět ale při „grilování“ v Evropském parlamentu. Stávající 1. místopředsedkyně hnutí vicepremiéra Andreje Babiše se bude muset po nástupu do Bruselu zcela odstřihnout od stranické politiky. Zároveň za ni bude muset přijít nová tvář do vlády Bohuslava Sobotky. Výběr bude na hnutí ANO. Babiš připustil, že adeptkou na místo ve vládě po Jourové může být její stávající náměstkyně pro evropské programy Klára Dostálová. Právě tu doporučila jako svoji nástupkyni stávající šéfka resortu.

Premiér Sobotka propojil jednání o českém eurokomisaři se dvěma tématy z pracovního trhu. V příštím roce by mělo jít z rozpočtu 750 milionů korun navíc do oblasti sociálních služeb, především na platy zaměstnanců v tomto oboru. A minimální mzda se má od ledna zvýšit ne o 500, ale o 700 korun.

Česko mělo dosud v Evropské komisi eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho. Jourová by ale ráda získala portfolium regionálního rozvoje. Jestli ho ale skutečně získá, bude záležet na šéfovi komise Jeanu-Claudu Junckerovi. „Naskýtá se přirozeně otázka regionálního rozvoje. Je zde otázka resortu dopravy, průmyslu, digitální ekonomiky. Případně nová kompetence reformy byrokratické záležitosti,“ uvedl k portfoliím Sobotka. „Portfolií jako doprava nebo průmysl se nebojím,“ zmínila Jourová. Raději by se ale věnovala regionální politice, případně vztahům s institucemi.

Náplast pro ČSSD? Babiš kývl na peníze pro sociální služby i vyšší růst minimální mzdy

Sociálním demokratům se nepodařilo do funkce eurokomisaře prosadit ekonoma a exministra Pavla Mertlíka, lidovci neuspěli zase se jménem vysokého bruselského úředníka Petra Blížkovského.

Premiér Sobotka propojil jednání o českém eurokomisaři se dvěma tématy z pracovního trhu. V příštím roce by mělo jít z rozpočtu 750 milionů korun navíc do oblasti sociálních služeb, především na platy zaměstnanců v tomto oboru. A minimální mzda se má od ledna zvýšit ne o 500, ale o 700 korun. Babiš na tuto náplast sociálním demokratům, kterým se nepodařilo prosadit svého kandidáta, kývl. Bělobrádek by byl v otázce minimální mzdy prý opatrnější, čeká ještě na výsledek projednávání věci v tripartitě i se zaměstnavateli.

Čtěte také komentář: Méně Jourových, více Merkelových. Posedlost ženami v politice škodí ženám

Sdílet:

Hlavní zprávy