Zeman je gentleman

Zeman je gentleman
Komentáře

Dalibor Balšínek

Mám tu nejlepší vůli oprostit se od veškerých animozit a pochopit některé postoje prezidenta Miloše Zemana. Pokouším se o to už delší dobu, protože mě už obtěžuje neustále narážet na texty, jestli Ferdinand Peroutka napsal, že Hitler je gentleman, nebo jinak jako intelektuál selhal. Je to už strašná otrava, především proto, že Peroutka něco takového nikdy nenapsal.

Mohlo by se zdát, že jde z hlediska jiných výroků Miloše Zemana o nepodstatnou marginálii, o jednu z řady prostořekostí, jichž se prezident, ale i někteří další politici dopouštějí docela často. Tady jde ale o trochu speciální případ, kdy i média se rozhodla tuto prostořekost neodpustit.

Zkusme si představit nepředstavitelné: mluvčí Ovčáček vydá krátké šalamounské tiskové sdělení, ve kterém bude uvádět přibližně následující: „Prezident Miloš Zeman se dopustil drobné nepřesnosti a přisoudil Ferdinandu Peroutkovi výrok, který ve znění, jaké uvedl pan prezident na lednové konferenci u příležitosti osvobození koncentračního tábora Osvětimi, Ferdinand Peroutka nenapsal. Prezident Miloš Zeman tento výrok nepronesl se zlým úmyslem nebo s cílem poškodit slavného novináře, chtěl jen upozornit na to, že i velké autority mohou v klíčových situacích zaváhat, a nevybral si nejvhodnější příklad. Nejenže chybují, ale selhávají i velcí muži našich dějin.“

Co by po tomto hypotetickém tiskovém sdělení následovalo? Nejprve by se dostavil pozitivní šok, titulky na všech zpravodajských serverech a v novinách by hlásaly, že Miloš Zeman se omluvil nebo vzal svá slova zpět. A trvalo by to maximálně 24 hodin od vydání prohlášení Hradu. Vsadil bych se taky, že většina komentářů, která by následovala, by ve valné většině prezidentův akt prostřednictvím Ovčáčka ocenila.

Možná by se našel někdo, kdo by vyjádřil obavu z prudce se zhoršujícího zdravotního stavu hlavy státu, protože by si jinak podobný pozitivní šok neuměl vysvětlit, možná by někdo spekuloval, že Ovčáček se pokusil provést na Hradě marxistický puč. Ale to všechno by netrvalo ani 72 hodin a všichni, tedy prezident, Ovčáček, společnost Ferdinanda Peroutky i novináři, by měli svatý pokoj.

Nejvíc by to nakonec ocenila veřejnost, která by přestala být zatěžována zdánlivě nepochopitelným sporem. Miloš Zeman by se navíc smířil s jednou ze svých velkých autorit, protože je dostatečně známo, že před letošním lednem Peroutku spolu s Karlem Čapkem dával nejen novinářům za následováníhodné příklady.

Z hypotetického aktu tiskového prohlášení by nakonec mohl nejvíce těžit Miloš Zeman, který by tak z této prekérní situace mohl vyjít posílen. Přiznání chyby totiž ve svých důsledcích posiluje a demonstrace této schopnosti by mohla přinést potenciál pro pochopení jiných sporných domácích nebo zahraničněpolitických postojů prezidenta.

Miloš Zeman však zjevně o pochopení nestojí. Miloši Zemanovi je úplně jedno, co říká, protože za pravdu považuje to, co právě říká. Toto není spor mezi Milošem Zemanem a novináři a Ferdinandem Peroutkou. Toto je spor Miloše Zemana se sebou samým a my jsme jeho obětí.